Historie taekwonda (Taekwondo joksa)

I když původ bojových umění je zahalen tajemstvím, považujeme za nepopíratelný fakt, že od pradávných dob je zde fyzická činnost, jež zahrnuje použití rukou a nohou pro účel sebeobrahy.

Kdybychom měli definovat toto fyzické jednání jako „taekwondo“, nehohla by žádná země tvrdit, že má právo na původ taekwonda. Je však jen nepatrná podobnost mezi Taekwondem, jak se provozuje dnes, a primitivními formami neozbrojeného boje, jak byly rozvinuty v minulosti.

Moderní taekwondo se velmi liší od ostatních bojových umění. Ve skutečnosti žádné jiné bojové umění není tak vyspělé co se týče propracovanosti a účinnosti jeho technik nebo celé fyzické zdatnosti, jež dodává těm, kdo ho provozují.

Protože teorie, terminologie, techniky, systémy, metody, pravidla, cvičební úbory a duševní základ byly vědecky vyvinuty, systematizovány a pojmenovány autorem, je chybou považovat jen tak nějaké tělesné činnosti, jež využívjí ruce a nohy pro sebeobranu, za taekwondo. Ani žádný jiný systém bojového umění není oprávněn nazývat se taekwondem. Pouze ti, kdož cvičí techniky založené na teoriích, zásadách a filozofiích autora jsou považováni za žáky pravého taekwonda.

Kde a kdy taekwondo začalo?

Souhrn okolností mi umožnil založit taekwondo a rozvinout jej. K mé dřívější znalosti Tae Kyon jsem měl příležitost naučit se karate v Japonsku během nešťastných 36 let, kdy byla má země okupována japonci. Brzy potom, co byla Korea v roce 1945 osvobozena, jsem získal privilegované postavení jako zakládající člen jihokorejských ozbrojených sil.

To prvé mi dalo smysl pro vznik a to druhé mi dalo možnost zavést taekwondo do celé armády, navzdory prudké opozici.

K rozšíření taekwondo jako mezinárodního bojového umění došlo v relativně krátké době díky mnoha faktorům. Zla současné společnosti (morální korupce, materialismus, sobectví atd.) vytvořily duchovní vakuum. Taekwondo bylo schopno kompenzovat převládájící pocit prázdnoty, nedůvěry, dekadence a nedostatku důvěry.

Navíc to byly kruté časy, kdy lidé hledali prostředky pro svoji ochranu, takže nadřazenost technik taekwonda byla brzy rozpoznána. Mé sociální postavení, výhoda, že jsem zakladatel taekwonda, a zdraví, jež mi dal bůh, také přispěly k rychlému růstu taekwonda po celém světě.

Mé zapojení do bojových umění zlepšilo mé zdraví, jež mi dal bůh. Když jsem se narodil, byl jsem slabý a křehký. Můj učitel kaligrafie mě podporoval, abych se od patnácti let učil Taek Kyon. V roce 1938, několik dní předtím, než jsem opustil Koreu a šel studovat do Japonska, jsem se nachomítl k incidentu, jež mi ztížil návrat domů bez rizika represálií.

Rozhodl jsem se stát se držitelem černého pásu v karate během svého pobytu v Japonsku.

Dovednosti, které jsem získal, byly dostatečnou obranou proti těm, kteří by se mi mohli snažit uškodit. Nejen že jsem se mohl vrátit do Koreje, ale mohl jsem následovně dát popud k národně osvobozeneckému hnutí, které bylo známo jako Pyongyang Student Soldier Incident. Jako tolik patriotů v dlouhé lidské historii, vzbudil jsem hněv mocných a byl jsem načas uvězněn v japonském vojenském vězení. V lednu 1946 jsem byl jmenován podporučíkem armády Korejské republiky a zařazen do 4. pěšího regiment v Kwangju v provincii Cholla Namdo jako velitel setniny.

Začal jsem své vojáky učit karate jako prostředek tělesného a duševního výcviku. V tu dobu jsem si uvědomil, že potřebujeme vyvinout vlastní bojové umění, jež by bylo jak duševně, tak i technicky nadřazeno japonskému karate. Věřil jsem, že jeho učením v celé zemi by se mi podařilo splnit slib, který jsem dal svým třem kamarádům, kteří se mnou sdíleli vězení v Japonsku. Říkal jsem: „Důvod, že naši lidé takto trpěli v rukou japonců je ten, že naši předkové zklamali při vládnutí.“

„ Vykořisťovali lid a nakonec zem ztratili a dostali pod cizí nadvládu. Jestli opět někdy získáme svobodu a nezávislost, nedovolme, abychom se stali vládci lidu, ale zasvěťme se radit těm kdo vládnou. “

S touto touhou v mysli jsem začal od března téhož roku systematicky vyvíjet nové techniky. Do konce roku 1954 jsem téměř dokončil základy nového bojového umění pro Koreju a 11. dubna 1955 dostalo jméno taekwondo.

Na duchovní úrovni vychází taekwondo z tradičních etických a morálních zásad orientu a samozřejmě z mé filozofie.

I když jsem vysoký pouze 5 stop, jsem na sebe pyšný, že žiji v přísné shodě s mým morálním přesvědčením. Bez jakéhokoli strachu se snažím bojovat na straně spravedlnosti. Věřím, že jsem toho schopen pro svou neuvěřitelnou sílu a nezkrotného ducha, jež mi dalo taekwondo.

Fyzické techniky taekwonda jsou založeny na principech moderní vědy, zvláště na Newtonově fyzice, která nás učí, jak vytvořit maximální energii. Také byly zahrnuty taktiky vojenského útoku a obrany.

Rád bych vyjasnil, že i když karate a Taek Kyon byly v mé studii použity jako východiska, základní teorie a principy taekwonda jsou zcela odlišné od jiných bojových umění ve světě.

V březnu 1959 jsem vedl vojenský demonstrační tým taekwondo na jeho zahraniční turné. Navštívili jsme Jižní Vietnam a Thaiwan. Byla to první takováto návštěva v historii Koreje. Při této příležitosti jsem obnovil své rozhodnutí nechat mé osobní dědictví světu ve formě taekwonda a formuloval jsem následující základní myšlenky pro cvičence taekwonda:

1. Rozvojem čestného ducha a silného těla si osvojíme sebedůvěru stát vždy na straně spravedlnosti.
2. Spojíme se se všemi lidmi ve společné bratrstvo bez ohledu na náboženství, rasu, národní nebo ideologické hranice.
3. Obětujeme se pro vytvoření mírumilovné lidské společnosti, ve které převažuje spravedlnost, morálka, důvěra a humanismus.

Také jsem se rozhodl věnovat se světové propagaci taekwonda v upřímné naději, že by mohlo pomoci sjednocení mé rodné země.

Moje studie o taekwondu postupovala ve dvou částech - duševní disciplína a technická dokonalost. Protože lidský duch patří do říše metafyziky, není snadné popsat to, co nazývám duševní disciplínou. Člověk se nemůže dotknout, vidět nebo slyšet duši člověka.

Je to širší a hlubší než cokoli jiného, co jsme schopni vnímat.

Z tohoto pohledu jsem i já sám pouze dalším žákem, který se účastní pokračujícího a nikdy nekončícího procesu učení.

Definuji duševní rozměry taekwonda jako sloučení sebe sama s myšlenkami taekwondo a plného porozumění všech vzorů taekwonda. Jestliže se považujeme s taekwondem zajedno, budeme si vážit svých bližních jako si vážíme svých vlastních těl a nevyužijeme taekwondo nikdy nečestným způsobem!

Názvy vzorů jsou odvozeny od nejznámějších lid9, jež se vyskytovali v bezmála 5000 leté historii Koreje. Správné porozumění vzorům nevyhnutelně vede k uvědomění si, že taekwondo je bojové umění, které může být použito pouze pro sebeobranu a pouze v zájmu spravedlnosti.

Historie Koreje obsahuje nejeden případ, kdy byly její ozbrojené síly použity pro invazi k sousedům nebo pro další účely kromě obrany národa.

V technické oblasti jsem vytvořil širokou rozmanitost technik, které mohou být použity téměř ve všech situacích. Zakládají se na následujících principech:

1. Všechny pohyby by měly být navrženy tak, aby vyprodukovaly maximální energii v souladu s vědeckými vzorci a principem kinetické energie.
2. Zásady technik by měly být tak jasné, že i ti, kdo neznají taekwondo, budou schopni rozlišit správný a nesprávný pohyb.
3. Vzdálenost a úhel každého pohybu by měl být přesně definován, aby bylo možno docílit účinějšího útoku a obrany.
4. Účel a proveden9 každého pohybu by měl být jasný a jednoduchý, aby bylo možno urychlit postup učení.
5. Měly by být vyvinuty racionální vyučovací metody, aby radost z učení taekwonda mohl m9t každý, mladý nebo starý, muž nebo žena.
6. Měly by být navrženy způsoby správného dýchání zvyšující rychlost každého pohybu a snižující únavu.
7. Útok by měl být možný na jakékoliv životně důležité místo těla a mělo by být možné bránit se proti všem variantám útoku.
8. Každá útočná plocha by měl být jasně definována a založena na stavbě lidského těla.
9. Každý pohyb by měl být snadno proveditelný, aby se žáci mohli z taekwonda radovat jako ze sportu a rekreace.
10. Zvlášť by se mělo vzít do úvahy podpoření dobrého zdravotního stavu a předcházení úrazům.
11. Každý pohyb by měl být harmonický a rytmický, aby bylo taekwondo esteticky půvabné.
12. Každý pohyb ve vzoru musí vyjadřovat osobnost a duševní charakter osoby, podle níž je pojmenován.

Setrvání na těchto základních zásadách je to, co dělá taekwondo bojovým uměním, estetickým uměním, vědou a sportem.