Vladimír Laš



Historie taekwonda (Taekwondo joksa)

Základní historická data

9.11.1918narození generála
11.4.1955založení taekwonda
11.5.1956narození mistra Hwanga Ho-yonga
22.3.1966založení ITF (zakládající země - Jižní Korea, Vietnam, Malajsie, Singapur, USA, Turecko, Itálie, Egypt, západní Německo)
1972generál opouští Jižní Koreu a zakládá „velitelství“ v Montrealu v Kanadě
květen 1973na příkaz korejské vlády zaleženo WTF (prezident WTF Kim Un-yong) s cílem dostat se na olympiádu
1974první mistrovství světa (ITF)
1983vydání Encyklopedie
podzim 1987příchod mistra do ČR
1990založení GTF (mistr Park Jung-tae, který se názorově rozešel s generálem)
1994první návšteva generála v Česku (další 1996 a 1998)
podzim 1997začátek Hosin Soolu
3.12.1999oficiální zapsání Hosin Soolu
15.6.2002umírá generál

Podrobnější historie

none

Přestože původ bojových umění je zahalen tajemstvím, považujeme za nepopiratelný fakt, že od dávných dob existuje fyzická činnost, jež zahrnuje použití rukou a nohou pro účel sebeobrany.

Mezi taekwondem v podobě, v jaké je provozováno dnes, a krutými primitivními formami neozbrojeného boje, jak byly rozvinuty v minulosti, je však jen nepatrná podobnost. Moderní taekwondo se velmi liší od ostatních bojových umění. Žádné jiné bojové umění není tak vyspělé, pokud se týká sofistiky a účinnosti technik těch, kdo jej provozují.

Protože teorie, terminologie, techniky, systematika, způsoby, pravidla, cvičební oděv a duševní základ byly vědecky vyvinuty, systematizovány a pojmenovány autorem, je chybou vymýšlet jakékoli tělesné činnosti, jež by využívaly ruce a nohy pro sebeobranu pod názvem taekwondo. Stejně tak není ani žádný jiný systém bojového umění oprávněn nazývat se taekwondem. Pouze ti, kdo cvičí techniky založené na teoriích, zásadách a filosofii autora, jsou považováni za studenty pravého taekwonda.

Historie taekwonda je úzce spjata se životními osudy jeho zakladatele, generála Choi Hong-hi.

Choi Hong-hi se narodil v drsné a nevlídné krajině Hwa Dae v Myong Chun, jež spadá dnes pod území Severní Koreje. V mládí byl slabý a neduživý, neustálý zdroj starostí pro své rodiče. Avšak i přesto projevil budoucí generál silného a nezávislého ducha.

Ve věku 12 let byl vyloučen ze školy, poněvadž agitoval proti japonským úřadům, jež v této době Koreu ovládaly. To byl počátek dlouhé spolupráce se studentským hnutím za nezávislost - Kwang Ju. Po vyloučení ze školy poslal otec mladého Choie studovat kaligrafii k Hanovi Il-dongovi, jednomu z nejslavnějších učitelů v tehdejší Koreji. Han kromě toho, že výborně ovládal kaligrafii, byl také mistrem Tae-Kyon, starokorejského bojového stylu, využívajícího zejména technik nohou. Učitel, který byl znepokojen slabou fyzickou kondicí svého nového žáka, začal Choie zasvěcovat do drsného cvičení Tae-Kyon, aby mu pomohl zdokonalit tělo.

V roce 1937 byl Choi poslán do Japonska, aby tam dosáhl dalšího vzdělání. Krátce před odjezdem měl mladík smůlu, neboť se zapletl do vášnivé hádky se silným profesionálním zápasníkem. Ten mu slíbil, že ho při jejich příštím setkání doslova roztrhá na kusy. Zdá se, že tato hrozba dala mladému Choiovi nový impuls k tréninku a zdokonalování se v bojovém umění.

V Kjoto Choi potkal Korejce, pana Kima, od něhož se začal učit japonské bojové umění, karate. Po dvou letech usilovného tréninku dosáhl černého pásu, prvního danu. Choi neustále přemýšlel nad technikami karate i Tae-Kyon a ještě zintenzivnil svůj trénink. Byl mu udělen druhý dan. Mladík doslova žil pro bojové umění. Tloukl do každého sloupu, který mu přišel do cesty, aby utužil úderové plochy. „Představoval jsem si, že toto by mohly být techniky, které bych použil na obranu proti silnému zápasníku Huovi, kdyby chtěl dodržet svůj slib.“

Po vypuknutí 2. světové války byl Zakladatel donucen narukovat do japonské armády proti své vůli a přesvědčení. Jeho posádka sídlila v Pchjongjangu. Zde se zapojil do korejského hnutí za nezávislost, známého jako Hnutí pchjongjangských studentů – vojáků. Byl odhalen, zatčen a 8 měsíců držen ve vyšetřovací vazbě v japonském vězení. Zde, aby zmírnil nudu a udržel se tělesně ve formě, ve své cele intenzivně cvičil. Brzy se jeho spoluvězeni a žalářníci stali jeho žáky. Nakonec vypadal celý vězeňský dvůr jako gigantická tělocvična.

Osvobození v srpnu 1945 zachránilo Choie od výkonu sedmi let vězení. Po svém propuštění odjel bývalý vězeň do Soulu, kde organizoval setkání studentů – vojáků.

V lednu následujícího roku byl jmenován podporučíkem nově vzniklé armády Korejské republiky. Zanedlouho se stal velitelem setniny v Kwang ju v provincii Cholla Nemdo (4. pěší regiment). Začal své vojáky učit karate jako prostředek tělesného a duševního výcviku. V tu dobu si začal uvědomovat potřebu vyvinout vlastní korejské bojové umění, jež by pro ně bylo jak ideově, tak i technicky nadřazeno japonskému karate.

S touto myšlenkou začal od března téhož roku systematicky vyvíjet a zdokonalovat techniky pro nové bojové umění.

Byl povýšen na poručíka a převelen do Tae Jon ke 2. pěchotnímu pluku. Také ve svém novém působišti rozšiřoval bojové umění, a to nejen mezi korejské vojáky, ale i mezi Američany, kteří tam měli posádku.

Rok 1947 byl pro Zakladatele rokem rychlého povýšení – na kapitána a potom na majora. V roce 1948 byl jmenován v Soulu náčelníkem přesunu, ubytování a zásobování vojsk. Stal se též instruktorem výuky bojového umění pro místní americkou školu vojenské policie. Koncem roku byl již podplukovníkem a v roce 1949 plukovníkem. Navštívil poprvé Spojené státy, kde pobýval ve Fort Riley Ground General School. Předvedl zde své bojové umění americké veřejnosti.

V roce 1951 se stal brigádním generálem. Během této doby organizoval a vedl Ground General School v Pusan jako zástupce velitele a náčelník akademického oddělení. Roku 1952 byl jmenován náčelníkem štábu 1. armádního sboru a byl pověřen doprovodem generála Mac Artura během jeho návštěvy v Kang Nung. V době příměří byl Choi velitelem 5. pěchotní divize.

Rok 1953 byl pro generála plný událostí jak v jeho vojenské kariéře, tak i v postupu jeho nového bojového umění. Napsal první oficiální knihu o vojenské výzvědné službě. Zorganizoval a uvedl do činnosti 29. pěchotní divizi v Cheju Island, která se později stala špičkou taekwonda v armádě. Založil Oh Do Kwan (tělocvičnu Má cesta), kde úspěšně probíhala výuka kádrových instruktorů pro celou armádu. Byly zde provozovány a rozvíjeny techniky karate, Tae-Kyon a samozřejmě moderního systému budoucího taekwonda za pomoci pana Nam Tae-hi. To bylo v roce 1954. V druhé polovině tohoto roku vedl Chong Do Kwan (tělocvičnu Modré vlny), největší civilní tělocvičnu v Koreji. Byl povýšen na generálmajora.

Koncem roku 1954 bylo jeho dílo, uspořádání nového bojového umění, téměř hotové.

Rok 1955 znamenal začátek taekwonda jako formálně známého bojového umění v Koreji. Na počátku tohoto roku byl sestaven zvláštní výbor, jehož členy byly vedoucí mistři – instruktoři, historikové a další významné osobnosti společnosti. Pro nové umění bylo navrhováno množství jmen. 11. dubna 1955 na zasedání výboru, svolaném gen. Choiem, byl jednohlasně schválen jeho návrh – název taekwondo pro jím vytvořené bojové umění. Generál Choi vysvětlil význam tohoto názvu:

Tae = noha, ve smyslu technika nohou, výskok

Kwon = ruka, ve smyslu technika rukou

Do = cesta, umění, harmonie, ve smyslu spojení fyzické části (technik, pohybů) a duševí části (zásady, etika) taekwonda.

none

Na ideové úrovni se taekwondo opírá o tradiční etické a morální zásady Orientu a samozřejmě o osobní filosofii Zakladatele.

Fyzické techniky jsou založeny na zásadách moderní vědy, zejména Newtonově fyzice, která vysvětluje, jak vytvořit maximální energii. Byly sem též zahrnuty principy taktiky vojenského útoku a obrany. Základní teorie a principy taekwonda jsou zcela odlišné od jakéhokoli jiného bojového umění na světě. Gen. Choi Hong-hi říká: „ ... Moje studie postupovala ve dvou částech: technická dokonalost a duševní disciplína. Poněvadž lidský duch patří do oblasti metafyziky, není snadné popsat slovy to, co nazývám duševní disciplinou. Člověk se jí nemůže dotknout, nelze vidět čí slyšet lidskou duši. Je to širší a hlubší pojem než cokoli jsme schopni vnímat. Vzhledem k tomu jsem já sám pouze dalším žákem, který se účastní pokračujícího a nikdy nekončícího procesu. Definuji duševní rozměry taekwonda jako sloučení sebe sama s myšlenkami taekwonda a dosažení porozumění plnému významu každého ze vzoru taekwonda. Jestliže se považujeme s taekwonem za jedno, budeme si ho vážit, jako si vážíme svých vlastních těl a nezneužijeme nikdy taekwondo nečestným způsobem ... formuloval jsem následující základní myšlenky pro cvičence taekwonda: “

  1. Rozvojem přímého ducha a silného těla si osvojíme sebedůvěru stát vždy na straně spravedlnosti.
  2. Spojíme se se všemi lidmi ve společné bratrstvo bez ohledu na náboženství, rasu, národní nebo ideologické hranice.
  3. Obětujeme se pro vytvoření mírumilovné lidské společnosti, v níž panuje spravedlnost, morálka, důvěra a humanismus.

Názvy vzorů jsou odvozeny od významných osobností, žijících v období bezmála pětitisícileté historie Koreje. Správné porozumění vzorům nevyhnutelně vede k uvědomění si, že taekwondo je bojové umění, které by mělo být užito pouze pro sebeobranu a v zájmu spravedlnosti. V historii Koreje totiž nalezneme nejeden případ, kdy byly její ozbrojené síly použity pro invazi k sousedům nebo pro jiné účely odlišné od obrany národa.

V technické oblasti existuje široká škála nejrozmanitějších technik, které mohou být použity prakticky ve všech situacích. Zakládají se na následujících zásadách:

  1. Všechny pohyby by měly být prováděny tak, aby měly maximální energii v souladu s vědeckými vzorci a principem kinetické (pohybové) energie.
  2. Zásady technik by měly být tak jasné, aby i ti, kdo neznají taekwondo, byli schopni rozlišit správný a nesprávný pohyb.
  3. Vzdálenost a úhel každého pohybu jsou přesně definovány, aby bylo docíleno nejvyšší účinnosti obranných i útočných technik.
  4. Účel a způsob provedení každého pohybu by měl být jasný a jednoduchý, aby byl usnadněn postup učení se.
  5. Měly by být užívány racionální vyučovací metody, aby radost z technik taekwonda mohl pociťovat každý, mladý i starý, muž i žena.
  6. Měly by být používány způsoby správného dýchání pro zvýšení rychlosti každého pohybu a pro snížení únavy.
  7. Mělo by být využíváno co nejširší spektrum technik, aby bylo možné provést útok proti jakémukoli životně důležitému místu na těle a aby bylo možné bránit se proti každé variantě útoku.
  8. Každá úderová i blokovací plocha je jasně definována a založena na stavbě lidského těla.
  9. Každý pohyb by měl být pokud možno snadno proveditelný, aby se studenti mohli z taekwonda radovat jako ze sportu a rekreace.
  10. Zvlášť by mělo být vzato do úvahy podpoření a zlepšování zdravotního stavu cvičenců a předcházení úrazům.
  11. Každý pohyb by měl být proveden harmonicky a rytmicky, aby taekwondo bylo také estetické a půvabné.
  12. Každý pohyb ve vzoru (tulu) musí vyjadřovat osobnost a duševní charakter člověka, po němž byl vzor pojmenován.

Setrvání a dodržování těchto principů je to, co dělá taekwondo bojovým uměním, estetickým projevem, vědou a sportem.

Během roku 1955 rozšířil energický generál taekwondo na univerzity a armádní centra v celé Koreji. Jedním z hlavních středisek nového umění se stal 3. vojenský okruh a Tae Jon.

V roce 1959 se taekwondo rozšířilo za státní hranice. Otec taekwonda a devatenáct nositelů černého pásu cestovali po Dálném východě. Turné mělo veliký úspěch, diváci byli ohromeni brilantností techniky. V tomto roce byl generál Choi dosazen do dvou významných míst: president nově vzniklé Korejské asociace taekwonda a zástupce velitele 2. armády v Tae Gu.

Ve Vietnamu byl generál Choi Duk-shin, korejský velvyslanec, velmi nápomocen rozšíření a podpoře taekwonda v této zemi. V tomtéž roce publikoval gen. Choi Hong-hi svou první pasáž o svém bojovém umění, která se stala základem pro vydání knihy v r. 1965. Během roku navštěvoval také kurz pro seznámení se s moderními zbraněmi v Texasu. Navštívil mimo jiné Karate Club Joon Rhees v San Antoniu. Autor tu získal cvičence pro své bojové umění. Joon Rhee se stal prvním instruktorem taekwonda ve Spojených státech.

Choi se vrátil do Koreje jako ředitel zpravodajství korejské armády. Nedlouho poté přijal vedení Velitelství ozbrojeného boje se správou škol pěchoty, dělostřelectva, ozbrojených vozidel, letectva a radistů.

Roky 1961 a 1962 byla léta dozrávání jak Choiovy vojenské kariéry tak i taekwonda. Generál Choi velel největším vojenským výcvikovým střediskům v zemi a znovu velel také 6. armádnímu sboru. Taekwondo se šířilo jako stepní požár nejen mezi korejskými vojáky a civilisty, ale také mezi vojáky 7. pěchotní US divize, která bylo pod jeho provozní správou. Prostřednictvím jeho žáků bylo toto umění zavedeno i v největší vojenské akademii na světě, ve West Pointu.

V roce 1962 byl Choi jmenován velvyslancem v Malajsii, kde jako obětavý misionář taekwonda rozšířil nové bojové umění. Roku 1963 byla založena Malajská asociace taekwonda po velké ukázce na žádost ministerského předsedy Tunku Abdul Rhamana, jež se konala na stadionu Merdeka.

V červnu 1963 proběhly dvě důležité události: exhibice v budově Spojených národů v New Yorku a zavedení taekwonda v ozbrojených silách Vietnamu.

V únoru 1964 byla v Singapuru založena Asociace taekwondo. Vytvořily se předpoklady pro založení asociací mimo Asii.

V roce 1965 byl velvyslanec Choi, dvojhvězdičkový generál ve výslužbě, jmenován vládou Korejské republiky, aby vedl misi dobré vůle do Západního Německa, Itálie, Turecka, Spojených arabským emirátů, Malajsie a Singapuru. Tato cesta je z hlediska historie taekwonda významná tím, že Choi Hong-hi poprvé prohlásil toto umění za národní bojové umění Koreje. Díky této akci byly v jmenovaných zemích založeny asociace taekwonda.

V roce 1966 se vyplnil další sen mladého slabého studenta kaligrafie. 22. března 1966 založily Mezinárodní federaci taekwonda asociace Vietnamu, Malajsie, Singapuru, Západního Německa, Turecka, Itálie, Spojených arabských emirátů a Koreje. Generál Choi se stal prezidentem.

V roce 1967 obdržel otec taekwonda medaili 1. třídy Distinguish Service (Vyznamenání za zásluhy) od vlády Vietnamu a pomohl založit korejsko–vietnamskou nadaci s prezidentem generálem Tran Van Dongem. Ve stejném roce byla založena asociace taekwonda v Hong-Kongu. V srpnu navštívil Choi celoamerický turnaj v taekwondu, jež se konal v Chicagu ve státě Ilinois, kde diskutoval o rozvoji, sjednocení a politice US Asociace taekwonda ve Washingtonu 26. listopadu 1967. Během této návštěvy se Choi také setkal s Robertem Wilsonem, nositelem 4. mistrovského stupně a jedním z předních amerických autorit taekwonda, aby zahájili práci na novém vydání knihy o taekwondu.

V roce 1968 navštívil autor Francii jako vedoucí delegace korejské vlády, aby se zúčastnil symposia Konsul International Sports Military, jež se konalo v Paříži. Na programu bylo hlavním bodem taekwondo. Delegáti ze 32 zemí byli svědky demonstrace taekwonda skupinou instruktorů. V tomtéž roce byla založena Asociace taekwonda Spojeného království a autor navštívil Španělsko, Holandsko, Kanadu, Belgii a Indii s nadějí na rozšíření taekwonda. Když se vrátil do Koreje, byla mu vládou Korejské republiky udělena Sport Reseach Award (cena za výzkum ve sportu) za jeho obětavou práci pro korejské válečnické umění.

V roce 1969 projel Choi Jihovýchodní Asii, aby osobně prozkoumal připravenost každé země pro první asijský turnaj v taekwondu, který se konal v září v Hong-Kongu. Ihned po turnaji podnikl autor světoznámou cestu po 29 zemích, aby navštívil instruktory a shromáždil fotografie pro první vydání knihy „Taekwon-do“ (1972). V srpnu 1970 podnikl autor cestu po 20 zemích přes Jihovýchodní Asii, Kanadu, Evropu a Střední Východ. Na každém místě, které navštívil, vedl gen. Choi samozřejmě semináře pro mezinárodní instruktory a pomohl rozšířit a dále formovat Mezinárodní federaci taekwonda.

V roce 1971 navštívil Choi druhý asijský turnaj v taekwondu konaný na stadionu Negara v Malajsii. Byl zahájen proslovem ministerského předsedy Tun Abdul Phajaka a ukončen přítomností Jejich veličenstev. Během těchto cest se autor zajímal o rozvoj taekwonda mezi mládeží. Prezident Mezinárodní federace taekwonda byl nápomocen při zavádění tohoto bojového umění na mnoha univerzitách v Evropě, Americe a Středním i Dálném Východě.

Světové turné v roce 1972 bylo významné tím, že Choi měl příležitost představit taekwondo vedoucím činitelům Bolivie, Dominikánské Republiky, Haiti a Quatemaly. V tomto roce přestěhoval Choi ústředí Mezinárodní federace taekwonda s jednomyslným souhlasem členským zemí do Toronta v Kanadě, protože uvažoval o eventuálním rozšíření tohoto umění do zemí východní Evropy.

Během měsíců listopadu a prosince 1973 podnikli generál Choi a speciálně vybraný ITF demonstrační tým sestávající z  Konga Young-ila, Parka Jong-sooa, Rhee Ki-haa, Parka Sun-taea a Choie Chang-keuna cestu po Evropě, Středním Východě, Africe a Dálném Východě. Projeli celkem 23 zemí, kde navštívili mimo jiné pět nových poboček ITF. Cesta měla nebývalý úspěch, ukázky vidělo více než 100 000 diváků. Na každé zastávce byli gen. Choi a demonstrační tým hosty představitelů místních vlád. Rok 1974 byl pro Choie bohatý a dlouho vzpomínaný, protože Zakladatel taekwondo byl schopen dokázat nadřazenost nejen technik, ale také pravidel soutěže v tomto umění. Prvním mistrovstvím světa v taekwondu v Montrealu se naplnil jeho další sen.

V listopadu a prosinci tohoto roku vedl 4. mezinárodní demonstrační tým taekwonda, jehož členy bylo deset nejlepších světových instruktorů. Turné vedlo přes Jamajku, Curacao, Kostariku do Kolumbie, Venezuely a Surinamu. Koncem roku 1975 cestoval generál Choi do Švédska a Řecka, aby tam pořádal semináře.

V polovině r. 1976 navštívil Irán, Malajsii, Indonesii a Evropu. V listopadu téhož roku slavnostně zahájil 1. mistrovství Evropy v taekwondu, jež se konalo v Amsterdamu.

V září roku 1977 navštívil Zakladatel taekwonda Malajsii, Nový Zéland a Austrálii, následovala schůzka v Tokiu na které veřejně napadl jihokorejského prezidenta Parka Jung-heeo, který využíval taekwondo pro své politické cíle. Koncem roku odcestoval do Švédska a Dánska, aby tam pomohl při formování jejich národních asociacích taekwonda. V květnu 1978 navštívil Choi Malajsii, Pákistán, Keňu a Jižní Afriku v doprovodu Rhee Ki-ha. V tomto roce vedl 5. mezinárodní demonstrační tým taekwonda, jež sestával z mistrů Choie Chang-keuna, Rhee Ki-ha, Parka Jung-taea a Lionga Wai-menga, do Švédska, Polska, Maďarska a Jugoslávie.

V červnu 1979 bylo v norském Oslo založena Celoevropská federace taekwonda (AETF). Po této historické události navštívil generál Choi Švédsko, Dánsko, Západní Německo, Francii a Grónsko v doprovodu Khan Sun a Rhee Ki-ha. V listopadu stejného roku vedl 6. mezinárodní demonstrační tým taekwonda sestávající z Kima Jong-chana, Choie Chang-keuna, Rhee Ki-ha, Parka Jung-taea, Lee Jong-mooa, Chunga Kwang-duka, Kima Suk-juna a Michaela Cormacka do Argentiny. Rok 1980 bylo pro otce taekwonda skutečně nezapomenutelný - jak pro něho osobně, tak pro budoucnost jeho umění. On a patnáct jeho žáků, včetně jeho syna Choie Jung-hwi, podnikli monumentální cestu do Korejské Lidově Demokratické Republiky. Bylo to poprvé, kdy bylo taekwondo předvedeno lidu Severní Koreje, rodišti generála Choie.

V listopadu téhož roku se konalo v Londýně celoevropské mistrovství v taekwondu, jehož se zúčastnilo 18 zemí.

V lednu roku 1981 uskutečnil Choi návštěvu Grónska a Austrálie v doprovodu Choie Chang-keuna, a zahájil první mistrovství pacifické oblasti v taekwondu. V tutéž dobu pomáhal formovat Jihopacifickou federaci taekwonda, stejně jako Australskou federaci taekwonda. V červnu téhož roku vedl 8. mezinárodní demonstrační tým taekwonda do Tokia v Japonsku. V říjnu uspořádal v Korejské lidově demokratické republice seminář pro zakládající členy taekwonda a v listopadu hrdě představil spojený tým taekwonda, složený z instruktorů ze Severní i Jižní Koreje, na mítinku nazvaném Křesťanští vůdci Severní a zámořské Koreje, jež se konal ve Vídni v Rakousku.

V lednu 1982 se prezident Mezinárodní federace taekwonda spolupodílel na založení Severoamerické federace taekwondo v kanadském Torontu.

V tomto roce mohl konečně autor uskutečnit svůj dlouho očekávaný sen (od roku 1967). V Japonsku byla otevřena hala pro taekwondo. Ve společnosti mistra Parkem Jung-taem také vedl semináře v Porto Ricu (červenec).

Během měsíce října a listopadu podnikl turné po Grónsku, Spojeném království, Západním Německu, Rakousku, Dánsku, Polsku, Maďarsku, Jugoslávii, Československu a Finsku v doprovodu mistrů Hana Sam-Sooa a Parka Jung-taea, aby tam podpořili taekwondo. Navštívili také první mezikontinentální mistrovství v taekwondu, jež se konalo v listopadu v Quebeku v Kanadě a druhý celoevropský šampionát v taekwondu, konaný v prosinci v italské Neapoli.

V lednu 1983 navštívil Choi Colorado v USA v doprovodu mistra Lee Suk-hia, presidenta Severoamerické federace taekwonda, aby udělili Charlesovi E. Serrefovi, prezidentu US federace taekwondo (USTF) 7. mistrovský stupeň.

Během měsíců března, dubna a května navštívil Santa Barbaru v Kalifornii, Evropu a Korejskou Lidově Demokratickou Republiku, aby pomohl provést poslední malou přípravu pro vydání jeho celoživotního díla – Encyklopedie taekwondo.

Vladimír Laš vladalas.info

Kontakty

osobní

icq

icq 175019847

Další komunikátory