Bajkal 2019

Pohoří Chamar-Daban, trek podél Bajkalu

trekasie

Den 5.

úterý 13. 8.

Výlet na hřeben hor k Čertovu jezeru

Ráno prší, tak se válíme až do devíti. Za lehkého mrholení pak děláme snídani a rozhodujeme se nechat stany stát a na lehko vyrazit na hřeben hor za Čertovým jezerem.

Před jedenáctou vyrážíme údolím vzhůru k Čertovu jezeru. O kus výše narážíme na pěkný vodopád v soutězce a zvolna stoupáme loučkami a bažinami dále. Počasí je různé, většinou drobně mrholí, ale občas se vyjasní a je i někam vidět.

U Čertova jezera (1720 m. n. m.) (poi) se stáčíme na západ a lezeme prudce o 200 m výše na hřeben. Při výstupu přijde mrak a začne pořádně pršet. Po hřebeni jdeme pak asi 3 km na západ přes několik kopečků až k údolí, kterým má vést cesta na sever směrem k meteo stanici (poi). Počasí se naštěstí umoudří, neprší a občas vykoukne modrá obloha.

Obědváme a Karel mezitím vyráží hledat cestu, ale žádnou nenachází. Jít dolů údolím bez cesty, abychom se dostali k vodopádům na špatné straně řeky a kdo ví, jak ji překonávali, se nám nechce. Otáčíme se tedy a vracíme se stejnou cestou zpět. Má to alespoň tu výhodu, že díky ustupujícím mrakům se nám otevírají výhledy daleko na jih, které jsme předtím neviděli.

Ke stanům se vracíme v půl šesté. Celý den jsme nepotkali ani nohu, ale tady přeci jen pár turistů chodí (někteří se ubytují na druhé straně bažiny). Večer už je obloha úplně čistá, ale kvůli zimě stejně sedíme ve stanu.

  • Mike vyráží na cestu, když my vstáváme. Cestou k jezeru nás dobíhá, že nenašel odbočku do sedla Posetiteľsky pereval. Podle naší mapy mu ukazujeme, kde by odbočka měla být a on odbíhá zpět. Ze zprávy se o dva dny později dovídáme, že ani pak odbočku nenašel. Reálně je totiž o půl kilometru jinde než v mapě, což zjišťujeme další den, když po cestě jdeme z druhé strany.
  • Péťa si hned na začátku cesty šlápne při přechodu potoka do vody a jeho polobotky se od té doby dají ždímat. Při každé zastávce si po zbytek pobytu boty sundavá a snaží se uschnout. Navíc mu pouští ponožky, takže má prsty jak šmoula.
  • Karel přes den nechává láhev s benzínem v nedalekém křoví, aby ji neměl ve stanu. Po návratu ji nachází zašouplou pod tropikem. Druhý den potkáváme pár mladých Rusů, s kterými se Karel dává do řeči a mimo jiné se dovídá, že oni mu láhev uklidili.