Argentina 2005

trekautojižní amerika

Den 2.

pátek 25. 11.

V půl desáté přistáváme v Buenos Aires, prolézáme pasovou kontrolou a berem si baťohy. Pak se snažíme sehnat dopravu do centra. Připadá nám, že jet autobusem společnosti Manuel Tiena León, jak nám doporučoval Flix, je přehnaně drahé - za lístek chtějí 25 $ (či 20 U$S), ale na informacích nám o ničem lepším neřeknou., Vyměňujem tu 100 U$S v kurzu 1 : 2,94 a odjíždíme takto do centra. Při vylezení z letiště nás zasáhne teplota 22°C, která přes den ještě pěkně naroste. Aspoň nám v centru na terminálu schovají batohy a nemusíme se s nimi vláčet celý den po městě. Zjišťujeme odkud nám večer odjíždí autobus, a pak se vypravujeme do víru velkoměsta.

Je to vír především neuvěřitelného množství aut tlačících se mezi paneláky všeho druhu. Některé bulváry mají i 16 proudů, zatímco jinde v uzoučkých uličkách se předhánějí autobusy. Navíc jak auta tak chodci berou semafory spíše jako doporučení, takže je procházka městem vskutku vzrušující. Držíme se míst doporučených Flixem a obcházíme "obelisk" , prezidentský palác (u kterého se dobře leží v parčíku) a hřbitov. Cestou si dáváme oběd a ochutnáváme místní pivko. V sedm se unaveni vedrem a městskou turistikou vracíme zpět a vypravujem se na autobus.

Na nádraží je ohromný šrumec. Je tu 75 nástupišť a z většiny odjíždí touto dobou autobus každých 15 minut. Světelné tabule fungují ale dobře, taže autobus bez problémů nalézáme. Klukovi nakládajícímu bágly dáváme 1 $ dýžko, jak je zde prý zvykem, a lezem dovnitř. Elektronické lístky fungují i zde bez nejmenších problémů, jen personál na nás divně kouká a vyptává se, jestli nejsme z Ruska. Teprve uvnitř zjišťujeme proč - máme lístky do první třídy (za 115 $), kterých je v autobuse jen 6. Sedáme si do křesílek, na které nemá ani Gold class ve Village cinema. Natahujem si nohy a čekáme na pingla. Ten se objevuje chvilku po odjezdu, nalévá nám vodu a vesele na nás mluví. Škoda že neumí anglicky, takže mu skoro nerozumíme. Pouští nám video a po chvilce přichází s pytlíkem čísel, ze kterého losujeme. Vytahujem nejvyšší a vyhráváme láhev vína. Poté se podává večeře, příjemně lehká na tuto hodinu. Teprv poté, co ji odnesou, zjišťujeme, že to byl pouze předkrm a na stůl dostáváme pořádný kus masa s kaší. Po večeři sklápíme křesílka do vodorovné polohy a usínáme.

  • První co v Argentině ochutnáme je zmrzlina u Mekáče.
25. 11. 2005 12:04:51: Argentina 2005 - Boenos Aires 25. 11. 2005 12:58:41: Argentina 2005 - Boenos Aires - obelisk 25. 11. 2005 13:24:07: Argentina 2005 - Boenos Aires - prezidentský palác