Den 11.
sobota 14. 8.
Ráno vyrážíme v deset za polojasné oblohy, ale mraky brzy zmizí a je krásné sluníčko
jako včera. Ještě jednou se koukáme na vodopád, a pak se vydáváme přes menší hřeben
do údolí řeky, která nás má zavést až do Naličeva. Je to asi 15 km po pěkné, mírně klesající
cestičce a cesta rychle ubíhá. Hned na začátku potkáváme jeden sirný pramen s horkou
vodou a o kousek dále se studenou, nad kterým je postaven zánovní domeček. Cestou ještě
překračujeme dva pěkné klenuté mostky a zdržujeme se na jedné loučce, kde roste zimolez
(takové větší borůvky).
U křižovatky s cestou na Pinačevo potkáváme skupinu Čechů, se kterou jsme se bavili
už v Petropavlovsku. Vyměňujem si několik informací a pak už se vydáváme do Naličeva, kam
dorážíme asi v půl třetí. Hned u prvního baráčku potkáváme 2 němce, co s námi lezli
na Mutnovskou a nyní se chystají po cestě, kterou my jsme přišli.
Naličevo je skupina nových baráčků (chatiček) postavených díky grantu
Evropské unie a vzniká tu tak pěkné turistické centrum. Procházíme skrz a míříme
k jezírkům asi kilometr za vesničkou. Od nejbližšího akorát odchází skupina
Rusů, a tak se tam sami rozvalujeme. Jsou to dvě tůňky na vtoku teplého pramene do studené
říčky. Horní jezírko má 43°C a spodní něco přes 20, ale není příliš hluboké. Lezeme do nich
a čvachtáme se, ale požitek značně kazí obrovská hovada, kterých je tu požehnaně. Navíc je
pěkné vedro, takže si to neužijem tolik, jako kdybychom byli úplně promrzlí.
Naobědváme se tu a v půl páté vyrážíme zpět do vesničky, kde si chceme prohlédnou muzeum.
Flix odchází k centrálnímu domečku, kde u
"inspektora"
ukazuje povolení a vrací se se
slečnou, která nám muzeum otvírá. Uvnitř je spousta fotek, obrázků a textů, ale vrchol zajímavosti
to zrovna není. Po prohlídce bereme batohy a odcházíme po cestě na Pinačevo. Je to asi 44 km
a každých 5 km jsou značky. Jdem asi 3 hodiny (cestou potkáváme první medvědinec) a na 14 km
těsně pod Pinačevským sedlem táboříme na krásné loučce nad potokem. Poprvé se nám podaří
uvařit večeři ještě za světla.
- Jehlík s Filipem si na celé 4 dni neberou toaleťák, že prý doteď nemuseli nikde mimo byt,
a tak to taky vydrží. Filip ho cestou do Naličeva začně urpoutně shánět, Jehlík zatím drží.