Den 8.
sobota 10. 8.
Jeskyně Surtshellir, Cesta kolem hory Strútur, Húsafell
Ráno sedáme do auta a odjíždíme k cca 12 km vzdálené jeskyni Surtshellir. Jedná se vlastně
o komplex několika lávových jeskyň, které jsou dohromady asi 3 km dlouhé a ty větší mají průměr dobrých
10 m. Prolézáme z nich pár set metrů a zabere nám to čas až do oběda.
Odpoledne se vydáváme na výlet kolem hory Strútur, která se tyčí jižně od jeskyně.
Severní okolí hory tvoří klasické sopečné pláně, zatímco jižně kolem hory teče řeka Hvíta
(jiná řeka Hvíta, než na které je Gullfoss) a v jejím okolí jsou
krásné zelené loučky. Hvíta je v těchto místech ještě pěkně modrá (takže zakalit ji musí
níže nějaký přítok) a tvoří tu spousty malých vodopádů. Výlet se nám nakonec protahuje na 6 hodin
(a asi 20 km). Karel se navíc na poslední část cesty odděluje a jde napřed znovu až k jeskyni pro
auto, zatímco my pomalu jdeme podél řeky a v místních loučkách sbíráme hromady hub.
Zpátky do kempu (kde jsme se nakonec rozhodli zůstat i další noc) se dostáváme až v půl osmé. Na večeři
se vypravujeme do místní předražené restaurace, kde si mimo jiné dáváme láhev červeného (za 4000,- ISK)
a polovinu z ní nenápadně přeléváme do pet lahve na pozdější použití. Po večeři ještě rychle lezeme do bazénu, i když
se tam dostáváme jen na nějakých 30 minut.
Když se po desáté hodině vracíme z bazénu, nese se nad celým kempem zvuk dost příšerné hudby. Nejprve se domníváme, že se
v kempu pořádá táborák (který jsme včera zahlédli). Když ale dorazíme blíž, zjistíme, že hluk je od jedné
z chat, kterých je kolem kempu plno. Po bližším průzkumu se dovídáme, že majitel chatičky slaví šedesátiny. Jsme pozváni
dále, dostáváme pivo a pečené maso. Vzhledem k značnému opojení většiny přítomných lidí však po pivu volíme raději odchod a
vracíme se zpět do stanů, kam hudba naštěstí nedosahuje.