Den 3.
neděle 11. 8.
Cesta přes Komarinský hřeben
Ráno vstáváme v sedm, naposled přebalujeme batohy na cestu a po snídani vyrážíme. Nejbližší plán je dojít k meteorologické stanici pod
Chersky Peak, ale ne přímou cestou, kterou dle nejrůznějších informací chodí poměrně dost turistů, ale obklikou o dvě údolí vedle
přes Komarinský hřeben. Je zataženo a na kopcích se válí mlha.
Projdeme přes Sljuďanku a podle mapy nalézáme poměrně špatně viditelnou odbočku do kopce (500 m. n. m.). Pak už mlhou a mokrou
trávou funíme vzhůru. Objevují se komáři, ale žádné množství, které by nešlo vydržet. A všude je spousta pavouků.
Vystoupáme do 700 m. n. m., kde se napojíme na trochu větší cestu z Kultuku a už se nemusíme brodit travou. Pokračujeme dále
a v 1100 m. n. m. si dáváme oběd.
Po obědě pokračujeme dále, cesta už stoupá jen mírně, zato je hodně rozbahněná a je potřeba každou chvíli obcházet obří louže a bahniště.
Cesta tím pádem moc rychle neubývá. Potkáváme pár místních (převážně v maskáčích), kteří sem vyráží na borůvky nejrůznějšími džípy a čtyřkolkami,
občas zajímavě zaparkovanými (některé z nich už asi trvale).
Před třetí docházíme k prameni kousek od připojení ke Komarinské cestě (poi). Dle včerejší předpovědi má ve tři
začít výrazně pršet a skutečně sílí vítr a začíná hřmít. Vedle pramene je malé tábořiště, tak tu stavíme stany - když bude lejt, zůstaneme tady,
a když ne, tak je sbalíme a půjdeme dál. Hlavní bouřka nás mine, sprchne jen trochu. Po hodině tedy stany sbalíme a vyrazíme. V zápětí začně
konečně pořádně pršet a do večera už nepřestane. V dešti jdeme ještě asi 1,5 hodiny a než začne hřeben klesat do menšího sedla, nalézáme tábořiště
s přístřeškem s děravou plachtou (poi). Sice do něj teče, ale na vaření je to lepší než nic a na stany jsou tu poměrně rovné plácky.
- Bobek s Terkou při obědě zjišťují, že oba dva balíky arabského chleba jsou celé plesnivé - nevydržely ani do data minimální trvanlivosti.
Zbyde jim tedy jedno balení slunečnicového trvanlivého, se kterým vydrží až do konce. A po snědění jablek jim tak během jednoho oběda zlehkne
batoh o kilo.
- Cestou vzhůru se nám v jeden okamžik otevře výhled údolím zpět na kousek Bajkalu. Netušíme, že to je naposled, co ho z hor vidíme.
- Při příchodu k tábořišti nás míjí partička na motorkách, kteří vyrazili na dvoudenní výlet na Pik Bosan. Na motorkách s batohy
zdolávají bahnitou cestu s velkými výmoly. Když o dva dny později chodíme po hřebenech, nepovede se nám zjistit, jak se vlastně k cílovému
kopci mohli dostat.