Den 9.
sobota 12. 8.
Klambragil
Ráno je zataženo a lehce poprchává, nicméně mraky mají končit kousek od nás. Po snídani vyjíždíme na západ a za chvíli skutečně mrakům ujedeme a je krásně jasno.
Míříme do Hveragerði, odkud se pěšky vydáváme na sever. Turistická cesta vede údolím plným kouřících děr a teplých potůčků asi 4 kilometry do místa
Klambragil (poi),
kde je na menší říčce zbudované množství přehrádek a dřevěných chodníčků po březích, aby se tu lidé mohli pohodlně koupat. V teplotě přes 20 ° po chůzi na sluníčku
do kopce sice čtyřicetistupňovou vodu neoceníme tolik, jako kdyby byla zima, ale i tak je to příjemné poležení. Lidí je tu poměrně dost, ale oproti jiným místům
je zde i dost Islanďanů.
Asi tak hodinku se cachtáme v říčce, pak se naobědváme a vydáme se ještě na výlet dále na kopec. Asi 4 km dlouhý okruh nás zavede za hřeben kopce, kde jsou další
bublající prameny a krásná modrá jezírka, ze kterých se kouří. Navíc většina lidí míří pouze na koupání a dál se nevydají, takže jsme tu téměř sami. Druhým údolím
sestupujeme zpět k říčce a u jejích horkých pramenů koukáme na ovce, které se tu popásají mezi kouřícími dírami. Asi se tím impregnují, aby na ně nešly mouchy
(těch je tady dost, ale není to tak hrozné jako u Mývatnu).
Kolem řeky už jen procházíme a míříme zpět k autu. Cestou nás doženou ranní mraky, zatáhne se a teplota začne připomínat Island. Odjíždíme do
Hafnarfjörðuru (poi) (vlastně předměstí Reykjavíku),
kde máme rezervované ubytování v domku přes Airbnb. Vyndáme všechny věci z auta, na terase aspoň částečně usušíme stany a vše pak nacpeme zpátky do batohů,
abychom to zítra ráno snadno odnesli do letadla. Pak si k nedalekému pobřeží zajdeme na celkem luxusní večeři a jdeme brzy spát.