Den 8.
Sobota 7. 9.
Ráno vstáváme ještě za tmy a vyrážíme již v 7:30. Celá obloha je pokryta mraky, ale je vcelku teplo. Začínáme se
škrábat do ohromného sedmisetmetrového kopce na
"Crete de Muratellu"
(2020 m). Trvá nám to kolem dvou hodin, ale
po ránu jsme ještě svěží a nahoře se necítíme příliš unaveni. Před námi se objevuje krásný pohled na
"Monte d´Oro"
(2389 m), kam se chytáme vylézt. Slézáme po hřebeni kousek níže a v místě, kde značka zatáčí prudce na jih a začíná
klesat do údolí, sundaváme batohy a dále vzhůru jdeme na lehko. Tři lidé u batohů čekají, ostatní se vydávají po
žluté značce na vrchol.
Cesta vede chvilku po úbočí kopce přes malou skalku a pak vyleze na hřeben a jde po hřebeni dále. Několik menších
kamenný špiček obejde zprava a po suťovém kopci se dostává až k
"Épaule de la Jonction"
(neboli
"Rameni přátelství"
),
kde se spojuje s cestou vedoucí z druhé strany hory. My se zde setkáváme s cyklisty, kteří se právě touto cestou
vydali na
"Monte d´Oro"
. Odtamtud následuje již velmi krátký, ale technicky trochu náročnější výstup na samý vrchol.
Z
"Monte d´Oro"
sice možná jsou vidět obě mořská pobřeží, ale rozhodně ne za počasí, které máme my. Jsme rádi,
když se alespoň na chvilku vynoří z mraků sedlo, kde jsme nechali batohy, a na severu pohoří kolem
"Monte Ritondu"
.
Děláme tedy alespoň vrcholovou fotografii a vydáváme se na zpáteční cestu.
Zpět k batohům přicházíme ve tři čtvrtě na jednu, dáváme si tu oběd a pak začínáme sestupovat po naší oblíbené
červenobílé značce dolů do údolí. Sestup je velmi dlouhý, přes spoustu malých skalek, mezi křovinami macchií až mezi
vysoké stromy. Po značné době se dostáváme k můstku přes potok, u kterého začínají
"Cascade des Anglais"
. Kaskády
jsou velmi krásné, se spoustou jezírek, jezíků a třpytivých vodopádů v různě propletených soutězkách. Škoda jen, že je zataženo,
a že nás už tak bolí nohy a kolena, že sestup lesem podél nich nám kazí krásnou podívanou.
U dolního konce kaskád (cca 1000 m) opouštíme GR 20 a vylézáme na silnici, kde na nás již čeká autobus. Ten nás odváží
do kempu
"Le Soleil"
u městečka
"Tattone"
a pak se vrací zpět pro cyklisty, kteří šli podél kaskád za námi.
V kempu se zabydlujeme a přebalujeme si věci a jídlo na poslední, nejdelší část putování.
- U
"Monte d´Oro"
se ještě jednou projevuje Markétina kouzelná knížečka. Uvádí, že výstup ze sedla na vrchol
a zpět trvá s batohama asi 2 hodiny. Z toho usuzujeme, že bez batohů bychom to měli stihnou tak za hodinku. Když
nám to pak trvá dvě a čtvrt hodiny, ačkoliv jdeme celkem svižným tempem, příliš velkou radost z toho nemáme.
- Terka večer ve stanu objevuje celkem pěkného pavouka. Usoudí, že se jedná určitě o jedovatý korzický druh a
odmítá na něj šáhnout. Pavouk pak opouští stan pomocí houbičky na nádobí pro něj asi nepříliš příjemným způsobem.