Vladimír Laš

Den 7.

sobota 24. 8.

Edinburgh

Ráno snídáme a balíme ještě za sucha, ale když v půl deváté vyrážíme, začíná pršet. Máme to 3 km z kopce k silnici a zvládneme to za 40 minut. Tam přejdeme přes Old Invercauld Bridge a hledáme zastávku autobusu. Podle všech map má být přímo na silničním mostě, ale most je úzký, řízený kyvadlově semafory, a přijde nám nepravděpodobné, že by na něm autobus stavěl. Nikde v okolí však žádnou zastávku s cedulí nenacházíme. Nakonec se postavíme těsně před semafor a doufáme, že nám autobus zastaví.

Ten nám skutečně zastaví. Řidič je milý, i když strojek na placení u tří karet ohlásí přesažení limitu. Nakonec se ukáže, že limit má strojek, nikoliv karty, takže nám musí lístky prodat po jednom (těch několik minut, co se řidič pere se strojkem, stojí další auta poctivě za autobusem a nesnaží se ho nijak objet, i když by to v tomto místě bylo asi poměrně bezpečné). Lístek stojí 14,5 £, i když jedeme 2,5 hodiny. V Aberdeenu během 30 minut přestoupíme z jednoho autobusu na druhý a za další 3 hodiny vystupujeme v Edinburghu. Cestou z okénka zahlédneme na několik vteřin hrad Dunnottar, o kterém jsme uvažovali, jestli k němu nezajet, ale časově už se to nepodařilo vymyslet.

V Edinburghu máme rezervovaný Princes Street Hostel, který sídlí ve 4. patře, a náš pokoj je ještě za dalšími třemi schodišti. V pokoji máme tři třípatrové palandy a pod okny bary centra, což se projeví hlavně v noci. Jinak je ale hostel čistý a příjemný.

Odpoledne se snažíme projít po starém městě, i když to znamená spíše stát frontu v jedné ulici, aby se člověk dostal do fronty ve vedlejší ulici. Jediná místa, která nejsou zcela přecpaná, jsou hřbitovy.

V osm si zajdeme na večeři do restaurace přímo pod hotelem, náhodou zde chytneme luxusní místo na balkóně, a večer se ještě vyšplháme na Callton Hill (místní Petřín).