Den 3.
sobota 30. 3.
Deià - Port de Sóller
Přes noc na stan spadlo pár kapek deště, a tak je ráno celý špinavý. Stejně tak jsou špinavé věci, které jsme nechali venku – naštěstí jde jen o trochu nádobí.
Nejprve si myslíme, že deštík smyl prach ze stromů nad námi. Teprve odpoledne ze zpráv zjišťujeme, že do Evropy přiletěl písek ze Sahary.
Na další noc jsme si kvůli deštivé předpovědi včera objednali hotel v Port de Sóller, takže máme jasný cíl cesty. Pokračujeme podél pobřeží až do Bens d’Avall,
v téhle části ale cesta více stoupá a klesá po útesech. Po silničce vylezeme na kopec, kde se napojíme zpět na GR221 a pokračujeme mezi olivovými terasami
až do Port de Sóller. Cestou se nám naskýtají parádní výhledy nejen na přístavní město, ale také na hory, které celý Sóller obklopují.
Po poledni dorazíme na nábřeží zrovna s drobnou přeháňkou. Přečkáváme ji v první kavárně, kterou potkáme. Poté projdeme přes nábřeží na druhou stranu přístavu,
kde si v krámu koupíme oběd a na molu si ho dáme s výhledem na racky a historické tramvaje přecpané turisty. Pak zamíříme do hotelu, který leží 300 metrů od moře.
I když jsme přišli 2 hodiny před check-inem, uklízečka nám nechá batohy v
"kočárkárně"
, takže je nemusíme dál vláčet.
Opět se vydáváme přes celý přístav na druhou stranu, kde se chceme dostat k majáku. To se nám bohužel nepovede, z mapy pak zjišťujeme, že okolí majáku má
v držení armáda. Jdeme se tedy projít za město podél pobřeží, kde je schůdná cestička ve srázu mezi skalami (na které visí horolezci) a mořem. Dojdeme až
k pas de sa Torre, kde však na cestu navazuje kolmá skála. I když jsou zde natažena lana a přechod po skále je jen 4 metry dlouhý, stále je to 30 metrů
kolmo nad mořem. Raději se otáčíme a vracíme se stejnou cestou.
V hotelu se ubytujeme, dáme si krátkou pauzu a jdeme na večeři (opět přes celý přístav na druhou stranu). Večer s lahví vína sledujeme z okna pořádnou vichřici a déšť.