Den 15.
sobota 27. 5.
Fuji
Dnes podnikáme další vypečený výlet autem. Odjíždíme v 6 hodin. Hned za Tsukubou najíždíme na express way
míříc do Tokya a tam přejíždíme na další k Fuji. Netrefujeme pouze jednu odbočku, takže sjíždíme
o kus vedle, ale k jezerům pod Fuji se i tak dostáváme bez problémů. Prší a ze sopky není vidět vůbec nic.
Procházka kolem jezer s krásnými výhledy by stála za prd, takže se rozhodujeme zkusit vyjet autem co nejvýše, nedostaneme-li
se nad mraky, a jít nahoru.
Na druhý pokus vyjíždíme autem až k 5. stanici do 2500 m. n. m. Počasí se o něco změní - prší a fouká tu o něco víc než
dole. Cesta nahoru je zavřená a šance, že vyjdeme nad mraky téměř nulová. Po chvilce váhání vylezeme nakonec nějakých
100 m nahoru, abychom důkladně promili, a vracíme se do auta.
Sjíždíme z kopce dolů a vydáváme se k poloostrovu Izu najít nějaký
"onsen"
(japonské lázně) a prohřát
si kosti. Po dvou hodinách jízdy zastavujeme u nějakého malého hotýlku a vydáváme se do onsenu. Je to malá místnost s malým
kamenným bazénkem s horkou vodou. Venku za skleněnými dveřmi je pak ještě jedna káď pro jednoho člověka s ještě teplejší vodou.
Vlezeme do bazénku a lebedíme si. Jelikož jsme tu sami, přechází k nám po chvilce i Terka (která bylo o patro výš). Naštěstí
žádný Japonec nepřijde, jinak bychom asi způsobili pěkné faux pas.
Řádně vycachtaní odjíždíme k domovu s tím, že se v Tokyu ještě stavíme na večeři. Průjezd nočním
Tokyem je zážitek sám o sobě. Naprosto nepřehledné silnice místy i 3 a více pater nad sebou, blikající neony,
spěchající davy, atd. Kolem osmé zastavujeme v podzemním parkovišti a vydáváme se hledat restauraci. Na výběr jich tu je
skutečně hodně. Zakotvíme v jakémsi klubu ve 3. patře, kde asi poprvé vidíme Japonce nechovat se tiše a slušně, ale pořádně
hulákat. Objednáváme spoustu malých talířků se vším možným a k tomu pivo a japonské švestkové víno.
Po večeři odjíždíme dom. Nicméně vymotat se z Tokya, když pořádně nevíme, kde jsme, nám trvá skoro hodinu.
Do Tsukuby dorážíme až v půl druhé. Balení necháváme až na ráno a jdeme si hned lehnout.
- Zatímco všichni Japonci se chovají naprosto vzorně a i hlídači vjezdů stojí téměř v pozoru, v Tokyu
potkáváme jednoho hlídače vjezdu na parkoviště se svítící mávačkou, kterému už z toho asi hráblo. Tancuje kolemjedoucím
autům a předvádí nejrůznější vylomeniny.