Den 10.
čtvrtek 20. 9.
7. den treku, Totora, horké prameny, Rio Santa Tereza
vzdálenost: 13 km, stoupání: 0 m, klesání: 1000 m
Ráno vstáváme pod zcela zataženou oblohou. Stany jsou hrozně mokrý a nechce se jim schnout. S dřívím na oheň to není o moc lepší.
Po snídani balíme mokré věci a pokračujeme z kopce do Totory. Cestou potkáváme zase jednu karavanu koní.
Tahle je ovšem výrazně větší a snad každý třetí kůň nese náklad Coca-coly.
V Totoře potkáváme otevřený krámek, kde krom standardní Coca-coly a sušenek mají bramborovou kaši
(jen půl roku prošlou) a petrolej (který by náš vařič měl zvládnout). Paní v obchodě se strašně diví, že nemáme koně na věci.
Pak zkouší zvednout jeden baťoh a hrozně se při tom směje. Nakoupíme a po svahu údolí nad řekou pokračujeme dále. Cesta už nedělá tak drastické skoky
nahoru a dolů, ale o cestě podél vody se rozhodně mluvit nedá.
V poledne přicházíme k soutoku řek (kde se k nám zprava připojuje i další cesta) a přímo na soutoku se nachází teplé lázně
- dva bazénky s horkou vodou a vedle malý domeček jako šatna, ale ještě tu budují cosi dále. V jednom bazénku leží peruánec, který
po našem příchodu radši odchází. Shazujeme věci a vrháme se do vody. Spodní bazének má vodu akorát, horní
je hodně horký. Lebedíme si ve vodě a rozpouštíme na sobě vrstvy špíny a prachu. Nakonec u bazénku ještě poobědváme.
Při odchodu platíme 3 S za osobu.
Pokračujeme po proudu řeky a cesta vede pěkným pralesem. Mírně se rozšíří a sklon se zmírňuje. Míjíme trojitý vodopád a před
čtvrtou přicházíme do kempu, kde nám člověk tvrdí, že je poslední na cestě do La Playa. Rozhodneme se tedy
zůstat tu přes noc. Králík s Dondem jdou ještě ověřit, jak je to skutečně k mostu v La Playa daleko, ale ukazuje
se, že jsme dál od něj, než myslíme. Tím se nám komplikuje plán na další den, neboť dojít na konec cesty hydroelektrárně přes
kopec už takto asi nestihneme. Krámek v kempu už je zas o něco lépe zásoben, ale hlavně Colou a tyčinkami.
Dáváme si pivko - výrazně dražší než ve městě (5 S za třetinku).