Albánie 2018

Černá Hora a Albánie - Národní park Prokletije

Den 5.

úterý 21. 8.

Cesta z Theth za sedlo Pejes

vzdálenost: 11 km, stoupání: 1411 m, klesání: 681 m, mapa

Ráno se loučíme s celou rodinou (platíme dohromady 45 € za ubytování, víno a jídlo, tzn. že ve výsledku si za jídlo neúčtovali nic) a vydáváme se na sever po cestě přes sedlo Pejes do Vusanje. Na konci vesnice si prohlížíme kullu (kamennou věž, kam se schovávali lidé před krevní mstou), o kousek dál si v posledním občerstvení dáme pivo a začneme se opět plazit do kopce.

Výstup do sedla Pejes (1700 m.n.m.) (poi) o 800 metrů nahoru nám přijde náročnější než den předem, možná proto, že značná část cesty jde po sluníčku, možná jen kvůli únavě. V půl druhé jsme ale nahoře, obědváme a zaháníme psíka, který tu asi žije z tatranek od turistů. Pak přejdeme malé údolíčko s jezírkem uprostřed, vylezeme do druhého sedla o pár metrů výše a můžeme začít sestupovat údolím směřujícím do Vusanje.

O kilometr dál (bez výrazného převýšení) zastavujeme a jdeme se kouknout, jestli je v nedaleké malé rokli (poi) voda, jak inzeruje mapa. Zjišťujeme, že je tam "voda jako křen" poté, co se do místa prodíráme skrz rostliny připomínající křen. (Nikde jinde od zahájení stoupání z Theth až do Vusanje není ani potůček.)

Nabíráme si plné lahve, chvilku pozorujeme šneky na kameni a vyrážíme dále. Ujdeme však opět jen necelý kilometr a nacházíme krásné místo na stanování (poi) - horská loučka, ve které ovce vytvořili několik golfových greenů na stany, tu a tam nějaký smrček či skalka. S ohledem na nedalekou vodu se tu rozhodneme zůstat, i když je ještě poměrně brzy.

  • Karel s Jehlíkem se před večeří rozhodují dobýt ještě nedaleký skalnatý kopeček. Při výstupu se pod nimi skutálí několik kamenů, přičemž ze spodu to působí, že se nimi utrhla asi polovina kopce. Úspěšně se však dostávají na vrchol a výstup se skutečně vyplatil - pod jedním odvaleným kamenem nalézají štíra.
  • Večer se z rokle od pramene několikrát ozve šílený zvuk, ve kterém identifikujeme hýkání osla. O něco později jdou po cestě vzhůru 2 holčiny. Kus za nimi jde bača a za ním se ženou dva koně. Po dalších pár minutách bača zahání koně po cestě dolů a sám pak vyráží vzhůru. Asi o 10 minut později běží dolů bača a žene před sebou osla. Dívčiny už nevidíme.
  • Karel s sebou má kytaru půjčenou od Péti, co se jí v Kyrgizstánu nalomil krk. Ač je krk slepený a doteď dobře držel, přechod hor opět nevydržel a rozlepil se. Na kytaru se od té chvíle dá hrát pouze tak, že další dva lidé drží kytaru rukama (či nohama) ve správné pozici, aby struny krk neohnuly. Ač je to poměrně náročný způsob, přesto se tomuto třímužnému hraní oddáváme téměř každý večer.