Albánie 2018

Černá Hora a Albánie - Národní park Prokletije

Den 4.

pondělí 20. 8.

Cesta z Valbonë do Theth

vzdálenost: 12,5 km, stoupání: 1066 m, klesání: 1294 m, mapa

Ráno se vydáváme údolím dále. Tady už opět jsou jen staré polorozpadlé domky a turismus se tu projevuje tím, že na každém druhém je napsáno "Guest house" . Míříme do sedla Valbonës a dále do vesničky Theth.

První 3 kilometry se jde velmi příjemně mezi baráčky po relativní rovině. Pak ale začne stoupání, a to velmi zprudka. Po 250 výškových metrech je však stoupání velmi příjemně přerušeno pivem v Simoni kafe (1450 m.n.m.) (poi). Pak pokračuje výstup kolem odbočky na Maja Jezerces až do sedla Valbonës (1800 m.n.m.) (poi). Zde si dáváme oběd (kolem druhé hodiny), zacvičíme vrcholový Pchoun a začínáme sestup do Theth.

Sestup není o moc rychlejší než cesta nahoru. Zatímco nahoru jsme šli převážně otevřeným svahem s nějakými jehličnany, skoro celý sestup vede vysokým listnatým lesem. V půli sestupu narážíme opět na občerstvení s pivem - Kafe Zef Rrgalla (1500 m.n.m.) (poi). Do Theth (800 m.n.m.) (poi) dorážíme po páté hodině. Chvíli zvažujeme, zda se opět vypravit výše do údolí hledat nějaké místo na stany, pak ale raději jdeme hledat kemp do městečka.

Výsledkem je, že si stavíme stany na zahradě před "rodinným hotelem" , kde jsme jediní hosté (za 5 € za osobu). Do koupelny chodíme přes jejich obývák a večer trávíme hraním karet při víně a domácím salámu a sýru. Trochu se obáváme, kolik ráno budeme platit. Za první láhev vína chtěli 10 €, za druhou nejprve více, pak také 10. O ceně za jídlo vůbec nemluví.

  • Oproti ostatním cestám je trasa z Valbonë do Theth mnohem frekventovanější a potkáváme na ní výrazně více lidí než jinde.
  • Od rána se celou cestu potkáváme se dvěma Němkama, které jdou také do Theth a mají obdobnou rychlost jako my (i když jdou bez batohů). Karel samozřejmě nepromarní příležitost si s nimi kdykoliv popovídat, zatímco Jehlík pokukuje po jejich balených cigaretách. Nakonec kousek před Theth Karel kouří s Němkama jejich cigára. S jakými mrtvolami si pak Karel popovídal, když v noci vyrazil na procházku údajně na hřbitov, se můžeme pouze dohadovat.