Bosna 2023

Zelengora, národní park Sutjeska

trekevropa

Den 1.

středa 17. 8.

Cesta do Kalinoviku

Vstáváme v 4:45, Uberem odjíždíme na letiště a 7:05 odlétáme přes Varšavu do Sarajeva. Přilétáme ve 12:30, celní kontrola i vyzvednutí batohů proběhne bez problémů a máme hodinu a půl času, než dorazí ostatní, kteří letí z Vídně. Na letišti vyměníme nějaká eura za místní peníze a odcházíme do čtvrti hned proti letišti, kde chceme sehnat něco k obědu (na letišti nemají žádné restaurace, tedy kromě sbíječek toho tu vůbec moc nemají). Poměrně rychle najdeme pěknou restauraci, kde dostaneme pečené kuře s bramborem a pivo. Pak se vracíme do letištní haly a čekáme na ostatní.

Půl hodiny po oficiálním příletu se všichni objevují. Míša s Dančou vyrážejí shánět plynovou bombu s tím, že pojedou do Kalinoviku autobusem v pět, zatímco my ostatní máme lístky už na čtvrtou. Odcházíme tedy na autobusové nádraží Istočno (poi) vzdálené něco přes dva kilometry. Tam nás hnedka odchytává pán z pokladny, prohlíží si naše lístky, tváří se, že jsou v pořádku, ale že musíme zaplatit ještě "taxu". Taxa je 2 KM na osobu a zřejmě se platí za vstup na nástupiště. Navíc to vypadá, že autobusy nejedou 2, ale jen jeden v pět. Ale jistý si moc nejsme, s pánem si nerozumíme. Usazujeme se v hale a od místní paní, co umí anglicky, se dozvíme, že autobus jede skutečně až v pět. Dojdeme si koupit vodu a hodinu a půl čekáme. Po půl páté přichází Míša s Dančou s tím, že bombu nesehnali. Koupili tedy aspoň litr nejlevnější pálenky, že snad bude hořet, a plechovku piva na výrobu liháče.

Před pátou přistavují jakýsi mikrobus a nastupujeme. Předtím nás ale ještě skásnou o 2 KM za batohy. V autobuse je pekelné vedro, jediné funkční větrání je otevřené okénko u řidiče. Jinak je ale cesta bezproblémová. Dokonce zvládneme jedno pivo při pětiminutové zastávce na odbočce z hlavní silnice.

V půl sedmé vystupujeme v Kalinoviku (poi). Míša jde ještě zkusit sehnat bombu do nedalekého obchůdku. Vrací se bez bomby, zato ho doprovází nějaký pes. Nahazujem batohy a vyrážíme po silnici na západ. Pes vyráží s námi. Na konci městečka odbočujeme ze silnice k jihu, přejdeme kus přes pastvinu a napojíme se na cestu mířící naším směrem. Zkoušíme zahnat psa zpátky, ale dosáhneme jen toho, že jde chvíli pár desítek metrů za námi a pak se k nám opět přidá.

Dojdeme asi 1,5 km od silnice k místu, kde je značený potok, ale dle očekávání je úplně suchý. Přesto nedaleko od něj zůstaneme na noc (poi).

  • Míša večer z plechovky od piva úspěšně vyrábí liháč, bohužel se ukazuje, že 40 % alkohol je na hoření málo a vařič spíš skomírá.


DEN DOPRAVNÍ

zapsala Géďa s doplněním Móni

Vstávání: 3:50 Géďa, 4:30 Móňa, 4:45 Terka s Vláďou i Míša s Dančou. Vstávání jsem vyhrála ;-) Team A (GMMD) vyráží z Hlavního nádraží přes Vídeň vlakmo do Sarajeva letmo. Team B (TV) vyráží z Letiště Václava Havla přes Varšavu letmo. Sraz letiště v Sarajevu v odpoledních hodinách.

Kupodivu všechno klaplo a v Sarajevu jsme se zdárně sešli s Terkou a Vláďou. Nabíráme na chvíli černého pasažéra Barboru, která jede zkoumat Bosenské pyramidy - tak trochu ezo. Jde s námi na nádraží Istočno Sarajevo, ale později se odpojí hledat jiné nádraží, neboť k pyramidám odtud nic nejede.

M a D běhají ještě chvíli po Sarajevu a shánění bombu k vařiči, leč neúspěšně. A tak se vracejí s plechovkami piva a notnou zásobou alkoholu. Míša bude vyrábět svůj vyzkoušený vařič z plechovky od piva a jako pohon mu má sloužit místní samohonka.

My čekáme v ČEKANICI na autobus. Máme lístky na 16 hod, Danča s Míšou na 17 hod. No autobus, jak se pak dozvídáme jede jen v 17 hod. Taky nás zkásnou o poplatek za koupení si lístků předem přes internet a možná i za vzdušné. No nic, do přidělaného prostoru na zavazadla odkládáme batohy a uhradíme ještě batohy a konečně vyrážíme blíže k národnímu parku Sutjeska.

Kousek za Sarajevem začíná autobus stoupat a klesat pohořím. Tak nějak doklimbáme na křižovatku s odbočkou na Kalinovik, kde je 5 min přestávka. Je teplo, lednice - samoobslužný bar v podobě dřevěného koryta plného plechovek a lahví s protékající vodou přijde vhod. Dáváme vychlazeného Jelena v lahvi. Napřed nám ho nechtějí dát, že musí lahev vrátit, ale brzy pochopí, že pivo vypijeme hned a vše je ok.

Cesta pokračuje travnatou kopečkovou krajinou, sem tam strom a skála. Honí se mraky a kolem 18 hod vystupujeme v Kalinoviku. Míša jde zjistit, zda někde nesežene ještě bombu, ale místo bomby přichází v doprovodu psa. Z vesnice jdem kousek po silnici, pak kolem ohrady, potkáváme stádo ovcí s pasačkou. Pokoušíme se psa zahnat klackem opět do vsi, neboť vyrazil s námi, a s počátku to vypadá, že úspěšně. Pak se za zatáčkou vynořil z křoví - vzal to zkratkou. Za šera táboříme nad sezónním a tedy vyschlým potokem. Vaříme a čteme knihu Total Balkan od B. Čechové. A Míša vyrábí vařič z vypité plechovky. To se mu povedlo, zkouší alkohol, ale ukáže se, že není dostatečně silný na zplynovatění.

16. 8. 2023 14:45:46: Bosna 2023 - Sarajevo 16. 8. 2023 17:50:31: Bosna 2023 - Cesta do Kalinoviku 16. 8. 2023 17:54:34: Bosna 2023 - Cesta do Kalinoviku 16. 8. 2023 19:05:08: Bosna 2023 - Cesta od Kalinoviku 16. 8. 2023 19:30:34: Bosna 2023 - Tábořiště pod Kalinovikem 16. 8. 2023 19:34:41: Bosna 2023 - Tábořiště pod Kalinovikem 16. 8. 2023 19:59:19: Bosna 2023 - Tábořiště pod Kalinovikem