vodaevropa

Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko 1997

25. 7. - 10. 8. 1997

Den 9 · sobota 2. 8.

Den 9

Odjezd je stanoven na 7.30, abychom zmizeli dřív, než nás někdo vyžene. Helena nás však budí již v 6.00, že prý v noci tu byli policajti a dokonce najeli až k nám a svítili si hledáčkem. Nikdo nás sice nebudil, ale raději balíme stany a mizíme směr slovinské hranice. Hranice projíždíme bez zájmu místních úředníků a podél Koritnice míříme do Bovce. Zastavujeme u pevnosti, kterou jsme kdysi používali jako „hotel“, ale doby jsou pryč. I sem zasáhl „podnikatelský duch“. Za vstup se vybírá 200 tolarů a uvnitř je pravděpodobně podle transparentů hospoda. V Bovci se rozkládáme u mostu na pravém břehu řeky v zahrádce před hospodou, kde na místních stolech vaříme snídani. Je vyhlášen rozchod na celý den s tím, že pěšáci mohou řádit směr Vršič a Triglav a v případě zájmu je možné dohodnout i dvoudenní túru na Triglav. Zájem ale ze strany pěšáků dnes není o nic. Odjíždíme proto na kolech podél Soči nejprve na vodočet, který ukazuje 75, což je v podstatě naprosté minimum možného sjetí a pod touto hranicí je dokonce řeka pro rafty uzavřená. Doufáme, že při naší smůle nám to zítra zavřou. Horní úsek z Bovce určitě není pro rafty sjízdný. Potom pokračujeme prohlédnout si spodní – podstatně zajímavější úsek. Na začátku soutěsky potkáváme Brňáky – Bordeliho, Mráčka a Brejlu, které potěšíme stavem Lieseru. Ještě dnes balí a jedou tam. Protože na kolech se v tomto směru dá jet pouze po silnici, vracíme se poměrně brzy k autobusu, kde jsou pouze Váňovi. Je mylné si ovšem myslet, že klan Machálků někde slézá hory. Všichni totiž sedí v hospodě v kempu Polovnik, kde máme zamluvené ubytování v hospodě a pijou jedno pivo za čtvrtým. Takže Slávek pouze přesune autobus do kempu, kde stavíme stany a někteří pokračují v bohulibé celoodpolední činnosti – pití piva. My se ještě s Čouďákem a Jardou jedeme na kolech podívat na horní soutěsky Soči, takže toho máme na kolech za celý den dost. Večer vypuká první velké sezení celého zájezdu. Sedíme za vlekem u kostela kolují různé láhve a Váňa s Jardou prvně vytahují hudební nástroje (To ještě netušíme, že i naposledy.). Mejdan trvá poměrně dost dlouho. Někteří jedinci vydrželi až do rozbřesku.

Sportovní program dne:

pěšárna okolo Bovce nic moc

kola 59 km kolem Soči