Den 5.
úterý 5. 8.
Noribetsu
Vstáváme v půl deváté a na desátou odcházíme k nedalekému zábavnímu parku, kde v japonské zahrádce čekáme na autobus. Ten nás odváží do lázeňského městečka Noboribetsu Onsencho (autobus stojí 450 ¥ na osobu bez ohledu na to, do které zastávky jedeme; platí se při nástupu a bere karty).
Vystupujeme u gejzíru, který podle popisku občas vystříkne až osm metrů vysoko (je ale v tunelu se stropem tak ve 3 metrech).
Procházíme Pekelným údolím. Není sice moc rozsáhlé, ale kouřící fumaroly, bublající jezírka a barevné svahy jsou tu působivé.
Vystoupáme ke kouřícímu jezeru o půl kilometru dál a podél něj dojdeme k teplému potoku, kde je místo na koupání nohou.
Na chvíli to zkusíme, ale při teplotě vzduchu přes 30 °C horká voda není takové labůžo.
Po silnici scházíme zpět do centra městečka a lanovkou vyjíždíme do medvědí parku (v každé kabině je jeden až dva plyšový medvědi).
Tady mají pěkný výběh s malými medvíďaty (tedy výběh není nic moc, ale 6 medviďat v něm slušně dovádí), malý skanzen s původními
domky a výhled na jezero v kráteru. Hlavní část, tedy samotný výběh s medvědy, je dost strašlivá. V betonovém monstru tu sedí
v díře několik medvědů a žebrají o sušenky, co se tu pro ně prodávají. Jsou jimi zřejmě tak přežraný, že když je sušenka
nezasáhne přímo, tak si ji víc nevšímají a sušenku si odnese vrána.
Sjíždíme lanovkou dolů a autobusem se vracíme k zábavnímu parku, do kterého na poslední 2 hodiny před zaviračkou jdeme.
Poměrně vkusně udělaný park plný japonských domů a zahrad, kde během dne hrají představení na různá témata
(koukneme na jedno dvaceti minutové ninja představení). Také tu je množství "strašidelných domů", každý na
jiné téma (kočičí, pohádkový,...). Když člověk prochází takovým domem, bafají na něho různé obludy, nebo se mu přehrávájí
krátké mechanické scénky. Celý park máme navíc hezky nasvícené večerním sluníčkem. Pak se vrátíme do baráčku,
hodinu si poležíme a autobusem si zajíždíme koupit do krámu večeři a snídani (tentokrát se při nástupu do autobusu
bere papírek a při výstupu se u řidiče do automatu házejí kováky, vedle je automat na rozměnění, který ale bere jen 1000yen).
Jakub si kupuje jen syrového pstruha a z místních zásob si vaří rýži v rýžovaru.
Večer řešíme plány na další dny. Za dva dny jsme chtěli vyrazit do hor, předpověď tedy přesně na to období slibuje vydatné deště a bouřky. Vymýšlíme tedy různé trasy, možnosti a ubytování a zamotáme se v tom tak, až si druhý den ráno objednáme hotel navečer, přičemž máme už jeden objednaný z Prahy (upozornění na ten objednaný nám dorazí 20 minut po objednání druhého). Naštěstí nám ji bezplatně zruší. Na situaci, že má být od čtvrtka hnusně to ovšem vůbec nic nemění.