Den 4.
pondělí 10. 8.
Fuente De
Před desátou opět stojíme u lanovky, tentokrát však máme lístky a jen sledujeme lidi u pokladny, kteří zjišťují, že dnes už se nahoru rozumně nedostanou. Po desáté nastoupíme do dvacetimístné kabiny a ta nás vyveze o 650 metrů výše. Zde se chvilku kocháme výhledy, dáme si kávičku na terase a pak vyrazíme na okružní cestu zpět dolů k lanovce.
Nejprve jdeme kilometr přes náhorní plošinu k jezírku po vedlejší cestě, kde chodí minimum lidí. Pak se napojíme na hlavní „žlutou“, po ní se vrátíme do sedla a přes druhou planinu po dvoustopé cestě zvolna klesáme. V sedle je poměrně dost lidí, ti se ale pak rozptýlí do různých směrů a cestou dolů se předháníme jen s pár skupinkami.
Celá planina je vlastně velká pastvina se stády ovcí, krav a koní, která se volně pohybují po celém údolí. Kdesi uprostřed si dáváme oběd, zatímco kolem nás cválají koně. Jediná nevýhoda je, že tu není ani kousek stínu. Na konci údolí se značka odpojuje od hlavní cesty a po úbočí kopce se vrací zpět k lanovce. Naštěstí tady už se jde lesem ve stínu. I tak se v 30 stupních posledních pár kilometrů pěkně vleče.
U lanovky sedáme do auta, zajíždíme do Potes do obchodu a pak už pokračujeme zpět do apartmánu a do restaurace na večeři.