Vladimír Laš

Den 3.

pondělí 24. 8.

Kaňon matka, přesun na začátek treku

Ráno snídáme na zahradě, vše zabalíme a jedeme 3 hodiny zpět. Těsně před Skopjí odbočíme do kaňonu Matka – jedné z hlavních turistických atrakcí v Makedonii. Trochu bojujeme s parkováním, ale nakonec seženeme místo vedle pána se zmrzlinou za 5 €. Projdeme nejužším místem kaňonu kolem přehrady a za ním si kupujeme lístky na lodičku. Za 8,5 € na osobu nás vezou 2,5 km kaňonem, na konci nám na půl hodiny zastaví u jeskyně Vrelo a zase nás odvezou zpět.

Pak se vracíme na parkoviště a pod ním u slalomové trati se koupeme – tohle už ale není teplá voda jako v Ohridu. Za půl hodiny sedáme do auta a jedeme na letiště. Cestou se stavujeme na pumpě, ale oznámí nám, že benzín nemají, protože čekají na cisternu. Musíme tedy o 8 km dál, kde naštěstí už uspějeme.

Na letišti bez problémů vracíme auto, potkáváme se se skupinou B1 (Isabel) a s kafíčkem a pivečkem čekáme hodinu na skupinu B2 (Móňa, Géďa, Michal a Danča).

Ta přilétá také bez problémů a se všemi věcmi, a jelikož už tu máme pana Igora, se kterým máme domluvený odvoz do Mavrova, nastupujeme do luxusního autobusu a ujíždíme zpět po dálnici, kterou už jsme dneska jednou projeli.

V osm hodin vystupujeme na silnici za Mavrovem u odbočky na Nichpur. Igor se nevěřícně ptá, jestli chceme vážně sem, že on tady nikdy nebyl. Ujišťujeme ho, že ano, házíme batohy na záda a vyrážíme podél potoka. Ze všeho nejvíc máme radost z teploty – je tu chladno.

Jdeme 3 km údolím podél říčky až pod Nichpur, kde je značené místo na stanování. A skutečně tu je, se zastřešenou lavičkou, kapličkou s pramenem a lehce zarostlou loučkou. Na přespání krásné.