Den 13.
středa 13. 8.
Nikkō
Snídani si dnes necháváme připravit na sedmou a před osmou už sedíme v autě směr Morioka. Auto bez problémů vracíme a v 9:50 odjíždíme
prvním šinkansenem. Ten nás odveze jen jednu zastávku do Sendai, kde přestupujeme na druhý šinkansen, kterým dojíždíme do Ucunomije.
Odtud pokračujeme už jen běžnou lokálkou Nikkō Line do Nikkō.
(Šinkansenem jsme za dvě hodiny včetně přestupů a zastávek urazili vzdušnou čarou 270 km, Nikkō Line jsme za 50 minut urazili 32 km.)
V Nikkō si na nádraží ukládáme batohy do boxů (fungují jen na karty Suica, kterými tu platíme MHD) a vydáváme se dva kilometry hlavní
ulicí k hlavním chrámům. Cestou kupujeme ve Family Martu krabičky s jídlem a obědváme v altánku.
U chrámů nejprve navštěvujeme krásnou japonskou zahradu, poté procházíme Svatyni tří Buddhů v chrámu Rinnō-dži a nakonec míříme do
hlavního chrámu Tóšógú. Zatímco v posledních dnech jsme se pohybovali v oblastech, kde nás překvapovalo, jak málo je tam lidí, tady
zažíváme japonský turismus v plné síle. Nejdřív stojíme půl hodiny frontu na lístky a poté další frontu, která se vine celou svatyní.
V nejvyšším místě u hrobu Tokugawy si kupujeme v automatu plechovku zeleného čaje – zjevně něčím výjimečného, protože v automatu není nic
jiného a všichni si ho tu kupují. Dolů pak scházíme opět v další frontě. Zajímavé je, že jednotlivé chrámy jsou plné krásných detailů, sošek,
stříšek apod., ale jako celek působí dost ošuntěle a nikdy se nedají dobře přehlédnout, protože výhled vždycky něco zakrývá nebo vede z divného úhlu.
Stejnou cestou se vracíme na nádraží, nasedáme na lokálku a odjíždíme zpět do Ucunomije. Tady už si nemůžeme rezervovat místenky na šinkansen,
protože na stejnou dobu máme jinou rezervaci (kterou jsme nevrátili). Musíme tedy do vagónů bez rezervace – ty jsou ale touhle dobou úplně plné,
takže jedeme padesát minut v chodbičce na stojáka.
Vystupujeme na Uenu, popojedeme dvě stanice metrem a pak jdeme ještě kilometr pěšky k bytu, který máme pronajatý na tři noci. Je to malý byt
s velkým balkonem v sedmém patře domu (na balkoně se dají usušit i stany). Večer ještě vyrážíme do obchodu pro krabičky s večeří a pak si brzy
jdeme lehnout.