Den 13 · středa 6. 8.
Den 13
Když do 10 hodin autobus nepřijel, začínáme být nervózní, protože ať počítáme jak počítáme, pokud nenastal další malér, autobus by tu měl již být. Kolem jedenácté přichází vrátný z kempu a nese nám další fax a složitě nám vysvětluje, že ho orazítkoval a my ho máme poslat do Prahy. To už nám je podezřelé a jdeme proto volat znova do Prahy. Tam se dovídáme, že autobus stojí od rána od 4 hodin na Slovinských hranicích a nechtějí ho prázdný pustit dál. Ten včerejší fax jsme totiž měli potvrdit v kempu a vrátit do Prahy. Proč k tomu nenapsali nějaký průvodní dopis, nebo nenapsali to v rozumné řeči, to již nám není nikdo schopen vysvětlit. Další zádrhel je, že z kempu, ani ze sousední pošty fax odeslat nelze. Prý ho mají rozbitý. Na argument, že právě přišel fax z Prahy a stroze konstatují, že přijímat může, rozbité je pouze odesílání. Musíme tedy do Noviho Gradu. Jdeme pro kola, ale začíná pěkný liják. Zachraňují nás nějací svitaváci, které prosíme o pomoc, a odvážejí nás autem. Mimochodem ve dvou cestovkách nás s faxem odmítli. Nakonec se to povedlo z pošty.
Kolem osmé večer konečně přijíždí autobus. Spíme tedy ještě jednu noc v kempu a odjezd bude až zítra. To nám dělá pochopitelně pěknou díru do rozpočtu.
- Zajímavost dne: Jako všude v Jugoslávii, tak i zde jsou na plážích svlečená děvčata. Je smutné, že se svlékají vždycky ty nejošklivější a ty pěkné zůstávají v plavkách. U nás se usadila řádově 150 kilová děva. Když jsem prohlásil, že by mohla kojit vodníky z mostu, mohli se z toho holky Machálkovi potrhat.
Sportovní program dne: koupání