vodaevropa

Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko 1997

25. 7. - 10. 8. 1997

Den 11 · pondělí 4. 8.

Den 11

V sedm ráno jsou všichni seřazeni u autobusu. Kamion však s balkánskou přesností nepřijíždí. Snažíme se stopovat náklaďáky, ale veškerá snaha je marná. Vzhledem k troubení a posuňkům řidičů si stopující holky připadají jak na šichtě na E-55. Za tři hodiny se nám snažil pomoc pouze jeden slovinský náklaďáček, který by spíš potřeboval pomoc sám, a jeden rakouský autobusák, který přes veškerou snahu nám pomoci nemohl. Velký kamion, který nám mohl pomoc bez problémů zajel na parkoviště a tvářil se, jako když nás nevidí. Nejdřív dělal, že nerozumí a když jsem ho přesvědčil, že rozumí a že nám pomoci může, odebral se milostivě do kabiny. Jenže místo aby zacouval k nám dupnul na plyn a zdrhnul jako malý kluk. Po několika urgenčních telefonech v jedenáct přijíždí slíbený kamion od žlutých andělů a během 10 minut můžeme jet. Nemůžeme. Musíme platit a německé marky nemůžou vzít. V hospodě za tolik marek tolary nemají, takže Slávek odjíždí s kamionem do 2 km vzdálené Divači do banky. Včera jsem tam šli pěšky 15 minut, dnes to náklaďákem trvá hodinu. V poledne konečně jedeme.

Na hranicích mezi Slovinskem a Chorvatskem je menší problém. Chorvat chce nějaký papír, ale nemůžeme se dohodnout jaký. Po deseti minutách dohadování a předkládání různých dokladů nás vyhání dál s tím, že požadovaný papír máme přivést příště. Asi byl velmi důležitý.

Konečně jsme v Chorvatsku a po hodince jízdy v Novim Gradu v kempu Sirena, který máme zamluvený. Opět problém. I když předkládám potvrzenou rezervaci, místo není. Máme prý se obrátit na 4 km vzdálený kemp Mareda, který patří stejné firmě. V normálním případě by to nebyl problém, ale máme všude nahlášeno, kam má přijet servis. Po chvilce nepříjemného dohadování to vzdávám a přejíždíme do druhého kempu. Nakonec zjišťujeme, že je podstatně lepší, protože v Sireně bychom si šlapali po hlavě s jinými lidmi a každý stan by musel stát v jiném konci kempu, kdežto v Maredě máme pro sebe celou louku i s několika stromy, které vytvářejí stín, na okraji kempu u vinice. Po obou recepcích a vrátnicích rozvážíme cedule, kde jsme. Mezi tím již lidi leží u moře a je naprostá pohoda, protože dnes večer nebo zítra ráno očekáváme servisní auťák, který dá vše do pořádku.

Sportovní program dne: koupání