Reunion 2017

Den 2.

pátek 4. 8.

Přílet na Reunion, cesta do Saint-André

Před čtvrtou nastupujeme do stejné létající almary, jakou jsme přiletěli, a vydáváme se na další šestihodinový let. V deset přistáváme na Mauriciu, kde máme na přestup asi 3 hodiny. Zajímavé je, že po nás chtějí vyplnit formulář pro příchozí turisty, i když vůbec neopouštíme odbavovací halu. Napíšeme jim tam tedy délku pobytu 0 a pak spokojeně ležíme v téměř prázdné hale s výhledem na moře.

Ve dvě odpoledne nastoupíme do letadla a za 35 minut přistáváme na Reunionu. Batohy na nás v hale už čekají.

Z letiště chceme jet přímo do Saint-André aniž bychom zajížděli do nedalekého hlavního města Saint-Denis. Přímo od letiště tam sice nic nejede, ale asi 300 metrů od haly je zastávka Gillot (poi), na které jezdí autobusy E1 a E2 kýženým směrem.

Problém nastává, když po 15 minutách přijede první autobus, ale nepustí nás dovnitř, protože je plný (nebere víc lidí než kolik má sedaček). Naštěstí v druhé autobuse (za dalších 15 minut) na nás 2 místa zbydou. Za 40 minut vystupujeme v Saint-André (poi) a na nádraží koukáme, jestli jede nějaký lokální autobus k pobřeží. V těch je mnohem větší zmatek než v  "dálkových Car Jaune" , mají různou velikost od běžných velkých autobusů až po malé tranzity a některé ani nemají čísla, jen cílovou stanici. Než se v nich zorientujeme, ten správný nám ujede

Vydáváme se tedy 4 km k pobřeží pěšky. Brzy pochopíme, že o  "městě" se dá hovořit jen těsně kolem centra, dále už se jedná o jakési satelitní městečko s domy seskládanými ze všeho možného, všechno důkladně zaprášené. Do toho každou chvíli potkáváme pole s cukrovou třtinou.

K pobřeží dorážíme až za tmy (stmívá se v půl sedmé). V ulici 200 m od pobřeží (poi) máme rezervované ubytování v rodině přes Airbnb. I když jsme rezervaci prováděli před více než dvěma měsíci, již nás očekávají. Příjemný domek (i když postavený z pochybných materiálů) s velkým obývákem (i s kulečníkovým stolem), ve kterém máme vyhrazený pokoj.

Sprchujeme se a pak se jdeme ještě projít po okolí, jestli nenarazíme na něco k jídlu (i když moc nadějí tomu nedáváme podle toho, co jsme viděli cestou sem). Nakonec na nedaleké křižovatce, která je zřejmě centrem této oblasti, nalézáme jakýsi bufet s pizzou a pivem. Prostředí žádná sláva, ale pizza je dobrá. Poté už jdem dospávat deficit z letadla.