Peru 2007

Den 6.

neděle 16. 9.

3. den treku, Choqek´iraw

vzdálenost: 14 km, stoupání: 600 m, klesání: 1600 m

V noci dost prší a i když budík máme na 5:15, v dešti a ve tmě se nám nechce vstávat. O půl hodny později déšť přestává, světlo už je taky, tak vylézáme, vaříme snídani (a koupená vajíčka k obědu) a po osmé vyrážíme dál. Plány na dnešek jsou všelijaké - mapa neuvěřitelně lže, cesta občas vede jinak, kempy a památky jsou plus mínus 5 km a vrstevnice po 200 m nepřidávají. Původně myslíme, že musíme vylézt ještě o 400 m výše, ale ukazuje se, že největší stoupání je už za námi a cesta vede převážně rovně (místní rovně znamená hlavně hodně nahoru a dolů po malých kouskách).

Vylézáme jen asi o 200 m výše na 3000 m.n.m. a potkáváme Choqek´iraw - velkou inckou památku (Dond s Králíkem předtím odbíhají na jinou památku - resp. jinou část osídlení - kterou vidíme cestou o něco níže. Ukazuje se, že musí slézt asi o 300 m). Místní peruánec vybírá za vstup 11 S. Shazujeme baťohy a běháme po inckých zdech a budovách skoro hodinu.

U Choqek´iraw končí pořádná značená cesta a dále vede už jen dobře vychozená kozí stezka. Ta se hned zezačátku noří do solidního mlžného pralesa. Podle mapy chceme dojít asi o kilometr dál, kde má být rozcestí, a na něm se rozhodnout, jestli tam přenocujem v nějakém kempu, nebo jestli půjdem ještě dál. Ukazuje se ale, že mapa lže ještě více než jindy a rozcestí bylo přímo na Choqek´iraw. Z ní lezem přes 400 m vzhůru a teprve když začínáme klesat, tak si uvědomujeme, že jsme dál, než jsme mysleli - dobrá zpráva. Na zlomu cesty si dáváme oběd s výhledem a poté začínáme klesat o 1600 m dolů.

V půli sestupu potkáváme jakýsi kemp a další inckou památku (Pinchaunuyoq), zřejmě nedávno objevenou, neboť na ní ještě vypalují vegetaci. Je právě čas večerní hygieny, neboť v každém patře stojí peruánec v plavkách, mydlí se a leje na sebe vodu. Pokračujeme v sestupu dále do hlubokého kaňonu a ve čtvrt na sedm se dostáváme na dno k Rio Silvestre. Kemp zde není, ale místo na stany kousek od potoka. Poprvé se stíháme utábořit ještě za světla. Večer se koupeme v ledové vodě. Po uvaření večeře nám dochází benzín v jednom vařiči.

  • Peruánci po horách běhají v sandálech.
  • Až do dnešního dne veškerou vodu dezinfikujeme šílenou chemií, takže chutná jako bazén. Dnes poprvé na bazén kašleme.