Kyrgyzstán 2014

aneb Vandr plus

Den 7.

pátek 15. 8.

5. den treku, cesta dolinou Arašan do Teploključenky, Karakol

vzdálenost: 17 km, stoupání: 0 m , klesání: 685 m

Ráno sice mezi mraky probleskuje sluníčko, ale než se stačíme nasnídat a usušit věci, začíná opět pršet. I s batohy odcházíme přes Altyn Arašan k teplému bazénku a opět se v něm na hodinu a půl usazujeme. Během té doby téměř přestane pršet a později odpoledne postupně zmizí i mraky (resp. mraky zůstanou v horách, zatímco my hory opustíme).

Máme před sebou asi 17 km údolím podél říčky z mírného kopce po cestě, na které potkáváme terénní auta a "autobusy" nejrůznějších druhů. Kolem páté dorážíme na kraj Teploključenky (poi), kde začíná asfaltová silnice a jezdí tu maršrutky do Karakolu. Do první jedoucí asi za 10 minut se nevejdeme, ale o 3 minuty později jede další a ta je prázdná. Za 7 lidí chce řidič 200 somů, ale za 300 už prý nebude nikde stavět a nabírat další lidi. Dáváme mu 300 a necháváme se odvést až před hostel Jamilya's B & B (poi), který jsme si vyhlédli v Lonely Planet. Navíc se s řidičem domlouváme, že nás za 6000 somů odveze druhý den do Biškeku (obvyklá cena je 350 somů za osobu, ale pokud se nechceme zdržovat sháněním dalších cestujících, musíme zaplatit celou maršrutku).

V hostelu mají naštěstí pro nás na tuto noc místo (za 750 somů na osobu), i když jinak jsou dost plný. Je to komplex několika baráčků, ve kterých jsou umístěné pokoje a vše obklopuje rozlehlá udržovaná zahrádka. V jinak dost ošklivém Karakolu by se asi těžko hledalo hezčí místo (navíc s příjemnými majiteli). Už při příjezdu na nás mavají naši dva známí francouzi, kteří sem dorazili o den dříve.

Sprchujeme se, dáváme si kafe a vypravujeme se do restaurace na druhé straně Karakolu (opět dle doporučení Lonely Planet). Ta je celkem použitelná, mimo jiné i proto, že tu mají Baltiku, která je na rozdíl od místních piv pitelná.

  • Cestou do restaurace se ještě stavujeme v krámku a za 350 somů kupujeme koňak Biškek, takže po návratu do hostelu máme při kytaře co popíjet. Jedna láhev ovšem moc dlouho nevydrží, a tak se záhy někteří vydávají se synem majitele na noční projížďku po Karakolu, aby přivezli další 2 lahve. Díky nim má někdo sice o něco veselejší večer, ale poté výrazně krušnější noc.