Korsika 2002

Den 4.

Úterý 3. 9.

Ráno vyrážíme v 9 hodin po příjemné, mírně se svažující cestě. Sraz jsme si stanovili asi v půlce dvanáctikilometrové cesty u jezírek na soutoku dvou říček. Nasazujeme pořádné tempo a cesta borovicovým lesem nám rychle ubíhá pod nohama. Jezírka však nikde nevidíme, ani když mineme zatáčku v nejnižším bodě cesty (1360 m) a začínáme stoupat.

Po chvilce výstupu tedy zastavujeme u potůčku, válíme se na sluníčku, koupeme se v malé tůňce (která rozhodně neoplývá příliš vysokou teplotou) a obědváme. Po hodince lenošení pokračujeme v šestisetmetrovém výstupu. Cestou pozorujeme ještěrky, které se tu vyhřívají na kamenech, ale naše funění je brzy začne rychle zahánět. Nahoře v sedle se scházíme za malým kamenem, kde je asi jediné místo skryté proti prudkému větru. Dlouho se tu nezdržujeme a po rovné cestě docházíme posledních pár metrů k  "Refuge de Ciottulu di i Mori" (1991 m).

Rychle si stavíme stany a za půl hodiny se většina z nás vydává bez batohů na vrchol "Paglia Orba" . Cesta má být značená kamennými mužíky, ale ty tu stojí úplně všude a nedá se podle nich téměř vůbec orientovat. Nejprve jdeme vzhůru po suťovém svahu, pak lezeme po velkých kamenech. Úzkou roklí, kde už turistický výlet začíná hraničit s opravdovým lezením, se pak dostáváme kousek pod vrchol, od kterého nás dělí už jen několik skalek a kamenů. Vylézáme na něj po hodině a půl výstupu, ale teprve na vrcholu zjišťujeme, že nestojíme na nejvyšším vrcholu "Paglii Orby" , ale jen na jejím západním vrcholu. Navíc jsou všude mraky, takže rozhled je velmi špatný.

Po krátké debatě se rozdělujeme na dvě skupiny. Markéta, Petr, Dušan a Jarda vyrážejí dále na vrchol (na který se po další půlhodině dostávají), zatímco zbytek se obrací nazpět. Sestup dolů jde celkem rychle a asi za hodinu stojíme opět dole u chaty.

Po večeři se scházíme na verandičce, dáváme si víno (1/2 l za 5 €) a kocháme se hvězdnou oblohou.

  • Cestou dolů z  "Paglii" se dohadujeme, jestli bílá skvrna na protějším kopci je skalní okno, nebo zbytek sněhu. Teprve na chatě se dovídáme, že se jedná o skalní okno v masívu "Capu Tafunatu" , 30 m široké, 12 m vysoké a 50 m dlouhé.