Kamčatka 2004

Den 7.

úterý 10. 8.

V noci značně prší, takže máme ráno provlhlé věci. Vstáváme po deváté a balíme zcela mokré stany. Původně jsme se dneska chtěli jít kouknout na Gorely (sopka asi 10 km od Mutnovské), ale jelikož je stále hnusně a mlha, rohodujem, že se raději vrátíme. Sergej říká, že by stejně nic vidět nebylo. Alespoň budeme moci vyřídit dnes imigrační razítko, pokud se dostaneme do šesti do Petropavlovska. Zkoušíme chytit signál na mobily, které musíme nejdříve ohřát nad benzínovými vařiči, jelikož jsou mokrý a zmrzlý, abychom si mohli zavolat taxíka na dříve, ale bez úspěchu. Sergej s Petrem a s Jehlíkem tedy běží co nejrychleji zpět k elektrárně, aby z tamnějšího satelitního telefonu zavolali, a ostatní jdou volně pod vedením Flixovi GPS. Zde se ukazuje, že špatně použitá GPS může být horší než žádná. Flix včera předčasně uložil pozici elektrárny (když byla potvrzena jen dvěma ze tří družic), a tak když jsme asi 0,5 km od ní, GPS ukazuje asi 2 km dále. Věříme jí, takže k elektrárně se dostáváme asi o hodinu později s 4 km zacházkou. Cestou potkáváme jednu skupinu Čechů, kteří se zpět chtějí dostat stopem.

U elektrárny se dozvídáme, že k telefonu se kluci nedostali a Sergej nás před okamžikem vyrazil hledat. Na silnici je mnohem větší provoz než den předtím. Kluci od místních lidí zjistili, že dnes má přijet na kontrolu ministr energetiky. Za chvíli skutečně přijíždí kolona 20 naleštěných aut a mizí v elektrárně. Po chvíli se vrací i Sergej a my se vydáváme po silnici na místo, kde nás má v 6 hodin vyzvednou taxík (teď je půl třetí). Po dvou hodinách chůze na nudné silnici za neustálého mrholení nás už chůze příliš nebaví. Těsně před pátou potkáváme náš taxík. Šofér usoudil, že při takovémto počasí pro nás přijede raději dřív. Naskládáme se dovnitř a vracíme se zpátky.

Cestou se stavujeme u jednoho horkého pramene, kde se všichni kromě Filipa vyvalujeme asi půl hodiny v malém jezírku s 36°C vodou a dáváme si masáže od místního vodopádu. Pak už nás odváží zpět do bytu, kde vybalujem totálně mokré věci, nakupujeme večeři a vaříme ji na vařiči. Flix s Petrem ještě jdou na návštěvu k Ludmile, která nám zatím zařídila povolení do Nalyčeva za 400 rublů na osobu.

  • Sergej dnes přidává další pěknou akcičku do sbírky, když u elektrárny prohlašuje, že místo, kde máme čekat na taxík, je asi 5 km daleko. Po dvou hodinách chůze a uražení asi 10 km nám to připadá už značně divné.
  • Při pohledu na naše nohy v jezírku se divíme, že na tom můžeme ještě chodit.
  • Jehlík večer kupuje krabičku Bělomorek - cigarety, které místo fitru mají kus kartonu, který se ohybá a kouřil je vlk v Jen počkej, zajíci.