Den 5.
neděle 8. 8.
Ráno vylézáme kolem deváté a po snídani se vypravujem dále. Jelikož nechcem jít zpět stejnou
cestou, rozhodujem se přelézt do vedlejšího údolí k dalšímu jezeru a jít tamtudy dolů. To znamená,
že na začátku musíme vylézt velmi prudkým stoupáním na hřeben a po něm kousek dál až na místo, kde
se sbíhají 3 hřebeny k sobě. Je odtamtud pěkný rozhled do všech třech údolí. Odtamtud slézáme
k jezeru .... (někteří se cestou klouzají po sněhu), ve kterém se i přes jeho šílenou teplotu (asi 5°C) koupem.
Po uschnutí se vypravujeme údolím dolů směrem k
"lágru
otdycha"
(Лагеръ отдыха),
který je asi 5 km daleko. Zde se poprvé setkáváme s chůzí mimo cestu. Prodíráme se tužebníky vysokými až nad hlavu, olšemi a dalšími rostlinami, přelézáme či brodíme potoky a malé říčky a k tomu nás otravují
komáři. Prostě krásná cesta, která nám zabere přes 5 hodin (rychlost chůze se stěží blíží 1 km za hodinu).
Všichni jsme dosti vyřízení, ale aspoň víme, že chodit tu mimo cesty není žádná sranda.
Z kempu jdeme asi 2 km po cestičce až do jakéhosi dětského tábora v baráčcích (betonových) nesoucí
název
"Albatros"
, kde nám několik paní radí, kudy a jak na autobus. Vypravujeme se po rovné prašné
silnici a po hodině chůze přicházíme na velkou asfaltku do Jelizova, kde nalézáme autobusovou zastávku.
V ní dokonce čeká paní s děckem, takže to vypadá, že autobus pojede. Po 40 minutách však pani nasedá
do taxíku a odjíždí. My vyčkáváme dále, když u nás zastaví mirkobusový taxík, jestli nechcem odvézt, že prý dneska už nic nepojede, protože autobus si zlomil poloosu.
Chvilku smlouváme, nakonec se dohadujeme na 500 rublech a necháváme se odvést až před barák.
Nakupujeme večeři, telefonujem Sergejovi a domlouváme se na další den.