Kamčatka 2004

Den 22.

středa 25. 8.

Ráno opět se vstáváním nespěcháme a zvedáme se až k polednímu. Odcházíme zpět do Essa, kde se rozkládáme na stejném místě u bazénu po návštěvě místního krámku. Spadne pár kapek, ale za déšť se to prohlásit nedá. Pak téměř 2 hodiny ležíme ve vodě a hnípáme. Voda je o něco chladnější než posledně, ale možná je to o to příjemnější.

V pět hodin se zvedáme a přesunujeme se na autobusovou zastávku, kam by měl v šest dorazit autobus. Ten skutečně přijíždí, ale řidič konstatuje, že dneska se mu do Atlasova nechce a nechává nás tady i se třema Ruskama, které chtěly také jet. Začínáme shánět jinou dorpavu a asi za hodinu najdeme chlápka, který nás chce za 300 rublů na osobu odvést do Atlasova. Odmítáme to i přes velký odpor Rusek. Petr se s ním nakonec domlouvá, že nás zítra ráno odveze do Petropavlovska za 8000. Řidič odjíždí a my chceme zkusit sehnat ještě jinou alternativu, ale za 10 minut se vrací s tím, že "je čas", což znamená, že můžeme odjet rovnou. Skládáme se do auta (asi nejpohodlnějšího, kterým jsme jeli), stavujeme se u řidiče doma, kde dopumpovává pneumatiky a dolévá naftu plechovým kýblem, a pak už odjíždíme z Essa.

Cestou vidíme před námi na silnici losa. V půl čtvrté ráno zastavujem v Sokoči, kde i v tuto hodinu mají pirožky (i když jen slané) a v pět hodin už jsme před bytem.

  • Jehlík na nabídku cesty do Atlasova: "To bysme nebyli v prdeli, to bysme byli v MEGAprdeli."