Kamčatka 2004

Den 20.

pondělí 23. 8.

Ráno vstanem v půl sedmé a v pohodlí snídáme. Přesně v osm přijíždí majitel, naskládáme se do auta a odjíždíme. Jedem kolem Kozirevska k přívozu (kde se opět potvrzuje, že je zde nejvíce komárů na Kamčatce), a pak dále až do Essa, kam dorážíme kolem poledne. Rozkládáme se na terásce u bazénu a lezeme do teplé vody, kterou si jakse patří užíváme. Maruška mezitím odnáší videokazetu (kterou dostala od režiséra ...) do místního kulturního centra nějaké paní, která jí za to nabízí slevu na místní folklorní vystoupení z 25$ na 10$.

Při koupání si dáváme pyrožek, který zde rozváží stařík na motorce pro rozvoz pizzy, a poté i oběd, během nehož začíná pěkná přeháňka. Přečkáváme ji v teplé vodě. Kluci se pak vypravují koupit lístky na autobus a my na ně jdeme počkat k místnímu muzeu. Lístky se však nepodaří sehnat (už teď jsou vyprodány všechny až do neděle), a tak naší jedinou šancí zůstává jakýsi soukromý autobus, odjíždějící ve středu večer do Atlasova.

Následuje prohlídka místního muzea, zajímavějšího než to Naličevské. Ředitel nám mimo jiné poradí, kam máme jít v okolí na výlet a kde se dá přespat. Mezitím přijde další deštíček - přeháňky nás pak provázejí až do večera. Po hodinové prohlídce vyrážíme ven z města, přecházíme most a po dvoustopé cestě jdeme do kopců podél říčky Bystré. Příroda je zde značně jiná, smíšené lesy s nízkým podrostem, spousta borůvek a hub.

Po 4 km přicházíme k dalšímu mostíku a po dalším kilometru a půl k místu, kde cesta zatáčí vlevo a my hledáme pěšinku, která nás má údajně zavést k jezeru u řeky. Cestičku nenacházíme, takže se vydáváme podél řeky bez ní. Jezero má být asi 2 km daleko, ale ani po hodině trmácení tam nejsme. Už se chystáme k návratu a Flix dělá poslední výpad, při kterém se mu povede jezero najít - a také cestu, která k němu vede.

Jezero je krásné a na jeho druhé straně nacházíme pěkné tábořiště s ohništěm, stolečkem a houpačkou. Filip ihned nahazuje na ryby, ale výsledek se nedostavuje. Kolem jezera je spusta spálených stromů od pořádného požáru, takže tu není nouze o suché dřevo a my si děláme pořádný oheň. Večer navíc zmizí i komáři.

  • Všude po Essu jsou železné roury rozvádějící teplou vodu, na kterých se skvěle suší mokré věci.