Vladimír Laš

Den 2.

neděle 4. 8.

Přílet na Island, cesta autobusem přes Kjölur, Hvelavellir

V Keflaviku přistáváme těsně před půlnocí (2 hodiny časový posun), na letišti vybereme nějaké peníze a kupujeme lístky do Reykjaviku u Flybusu. V půl jedné odjíždíme a za necelou hodinu vystupujeme na autobusovém nádraží v Reykjaviku. Je tu 10° C a fouká, což je proti 30° C v Berlíně dobrá změna.

Autobusové nádraží je otevřeno non-stop, takže si rovnou kupujeme lístky na osmou ranní do Hvelavelliru (7600,- ISK), a jelikož přespávání na místních lavičkách nikdo neřeší, zůstáváme tu až do rána. Předtím ještě na místní benzínce N1 kupujeme plynové bomby (250 g za 1000,- ISK).

V sedm ráno si dáváme snídani v kavárně na nádraží (později se dočítáme, že se jedná o nejstarší kavárnu ve městě) a v osm nastupujeme do autobusu. Proti běžným autobusům má tento výrazně větší kola s pořádným pérováním (trochu se blíží tomu peruánskému, i když ten byl ještě o něco masívnější). Odjíždíme nejprve na jih do Selfossu a odtud se stáčíme na sever. Kolem desáté stavíme na půl hodinu u Geysiru (Jedna z nejvýznamnějších turistických atrakcí - gejzír, který každých pár minut vystříkne do dvacetimetrové výšky a podle kterého dostali ostatní gejzíry své jméno. Dneska už nestříká přímo Geysir, ale Strokkur, což je jeho kolega o pár metrů vedle.) a po velmi krátkém přejezdu na další půl hodinu u Gullfossu (nejznámnější a nejmohutnější islandský vodopád).

Pár kilometrů severně od Gullfossu končí asfaltová silnice a začínají se ukazovat výhody našeho autobusu. V zásadě není poznat příliš rozdíl, kromě toho, že to o něco více drncá a hodně práší. Pokračujeme severně do planiny Kjölur.

Po druhé hodině (tedy 24 hodin poté, co jsme vyrazili z Prahy) přijíždíme do Hvelavelliru. Je tu několik domků s recepcí, s umývárkou a s možností ubytování (4000,- ISK za noc, za stanování se platí 1200,- ISK), plácek na stany a oblast s horkými prameny. A také tu hodně fouká (tento vítr nás neopustí ani na chvíli po další 2 dny). Stavíme si stany a pak jdeme na krátkou procházku k nedaleké jeskyňce. Pak okukujeme horké prameny, fukary, bublající jezírka a hned na to se jdeme naložit do bazénku s horkou vodou. Po hodince rochnění si vaříme večeři, a jelikož je večer ve větru pěkná zima, jdeme do bazénku ještě jednou (tentokrát i s předraženým místním pivem).