Bulharsko 2015

Rodopy aneb krajinou bez turistů od piva k pivu

Den 5.

úterý 25. 8.

Trigrad, Ďáblovo hrdlo, cesta do Jagodiny, rezervace Kastrakli

vzdálenost: 15 km, stoupání: 420 m , klesání: 620 m

Ráno přecházíme údolí na druhou stranu a po dvoustopé cestě jdeme k Trigradu. Zastavujeme v místě, kde cesta začíná prudce klesat do městečka, sundaváme batohy a vypravujeme se podél okraje skal, jestli neobjevíme vyhlídku. Vyhlídek je odtud do údolí dost, ale tu, kterou hledáme (dle fotek z Internetu), nenalézáme, neboť (jak později zjišťujeme) se nalézá ve vedlejším údolí nad Jagodinou a jmenuje se Orlí oko.

Vracíme se na cestu a scházíme do Trigradu. Do samotného města nejdeme, ale na okraji v altánku u hotelu (poi) si dáváme pivo a oběd. Poté se přesunujeme kus dolů po silnici, odkládáme batohy a jdeme si prohlédnout kaňon pod Trigradem (poi). Úzká silnička kroutící se mezi vysokými skalami je super, ale teprve cestou nahoru zjišťujeme, že na různých místech inzerované "Ďáblovo hrdlo" není samotná soutěska, ale jeskyně, která vede pod boční skalou. Vstup stojí 5 lev.

Samotná jeskyně je vlastně jeden obří dóm, kterým protéká potok. Z jedné strany je do něj prokopán umělý tunel a z druhé strany vedou podél skrytého vodopádu extrémně dlouhé a prudké schody. Údajně jde o největší jeskyni na Balkáně.

Po prolezení jeskyně bereme batohy, vystoupáme asi 150 m příkrou stezkou nad kaňon a po pozvolné cestě sestupujeme asi 4 km do Jagodiny (poi). Tam hned na kraji vesnice seženeme 2 jeepy (takže se nedostaneme ke krámu na doplnění zásob) a necháváme se za 30 lev odvést do Teshelu (poi) (o 8 km dál a 300 m níž). Cestou objíždíme kopec Ushite (či St. Illia peak), na kterém se tyčí Orlí oko.

Vystupujeme na začátku Teshelu u přehrady a jdeme po červené na severozápad do rezervace Kastrakli. Příkrým kaňonem vede asfaltová silnička, která však není průjezdná vzhledem k velkému množství kamenů, které na ní z okolních skal padá. Občas pod nimi zcela zmizí.

Asi po dvou kilometrech přicházíme k mostu (poi). Jelikož se připozdívá a pod skalami, ze kterých padají šutry, se nám spát nechce, stavíme stany přímo na mostě. Vedle něj je od Evropské unie vyrobená cedule s popisem místní rezervace, před kterou si rozděláváme oheň.

  • Během celé cesty přes kopce všude bez problémů nalézáme vodu, často v upravených pítkách. V tomto kaňonu, kde je značená poměrně velká říčka, ovšem není ani louže, takže pro vodu musíme ještě zpět do Teshelu.