Brenta 2002

Den 2.

Neděle 11. 8.

Dopoledne se probouzíme za usilovného bubnování deště do stanů. Vyhlídky na den jsou mizivé, nálada stále klesá. V poledne už ve stanech nemůžeme dále vydržet a rozhodujeme se jít na místní chatu do bufetu na čaj, ať to stojí co to stojí.

V bufetu nás mile překvapují, když za čaj chtějí pouze 1,60 €. Není sice nic moc, ale za chvíli sezení v teple a suchu bychom byli ochotni zaplatit i více. Rozkládáme si věci přes půl místnosti, sedíme u okna a koukáme se ven do mlhy, jak tam pěkně prší. Chvíli po nás doráží do bufetu i parta nějakých Italů, kteří zřejmě byli na delší procházce a jsou strašlivě zmrzlí. Jedné holce tam musejí dokonce dávat masáž, aby se alespoň trochu probrala.

Nakonec nezůstáváme při jednom čaji, ale dáváme si asi tři a někteří dokonce i svařák, který je za 2,60 € výrazně lepší než čaj. Kolem čtvrté hodiny se mlha začíná protrhávat a otvírají se nám první pohledy na okolní kopce a nakonec i na Presanellu, kde na špičkách hor vidíme čerstvě napadlý sníh. Před pátou hodinou dokonce přestává pršet, a tak sbíráme svoje usušené věci a vracíme se ke stanům.

Po snědení večeře (která je pro některé první pořádné jídlo od snídaně v parčíku) se vypravujeme ve dvou skupinách na krátké procházky na nejbližší kopce, ale drobné mrholení nás opět zahání zpět ke stanům. Večer je již však o něco příjemnější, i když občas trocha vody z nebe ještě spadne.

  • Náš karbanický tým se rozhoduje nejít do bufetu, ale celé odpoledne opět hraje mariáš. Netroufáme si odhadovat, jak to vypadá u nich ve stanu, ale po 35 hodinách 3 - 4 lidí soustavně hrajících mariáš...