Arménie 2010

Přechod Geghamských hor

Den 4.

pondělí 13. 9.

výstup na Aždahak, cesta pod Višapsar

vzdálenost: 14 km, stoupání: 496 m, klesání: 631 m

Vstáváme už v půl osmé, akorát když vychází sluníčko. Je čistá obloha, ale fouká vítr. Za dvě hodiny vyrážíme na cestu. Sejdeme na úpatí sopky a obcházíme ji z východní strany, kde je pozvolný hřeben. Po něm vylezeme až na východ od vrcholu do výšky cca 3400 m. n. m. Tady necháváme batohy a nalehko vylézáme posledních 200 m na vrchol Aždahaku (Аждаак) - 3596 m. n. m., kam dorážíme v poledne. Už cestou se nám ukázal pohled na východní stranu na jezero Sevan, jehož zadní stranu jde v oparu spíš vytušit. Na vrcholu je krásný výhled do všech stran a navíc na nádherné jezero v kráteru. Jihozápadně od nás z oparu vyčnívá obří hora se zasněženým vrcholem, až později zjišťujeme, že je to Ararat.

Scházíme do kráteru a obcházíme jezero. Na druhé straně cvičíme vrcholové Čchondži a Hvarang a někteří zvládnou i vlézt do ledového jezera. Pak dokončíme okruh kolem kráteru a slezeme zpátky k batohům. Cestou dolů si ještě vyhlídnme místo, kam bychom chtěli dnes dojít (jezero (3083 m. n. m.) pod skalní stěnou asi 1 km jihozápadně od sopky Višapsar (Вишапсар).

S batohy slezeme ještě o pár metrů níže na jihozápad pod zbytky sněhu, kde v louce potkáváme krásný potůček. U něj si dáváme pozdní oběd. Podél potoka pak pokračujeme plání dolů a obcházíme sopku Nazeli (Назели) severní a východní stranou. Po dvaceti minutovém nepohodlném traverzu se dostáváme na obrovskou pláň svažující se k východu, na které stojí množství jurt. Přejdeme pláň k jihu a poslední kilometr stoupáme pod skalní stěnu. Tam nalézáme jezírko, které je ovšem totálně zarostlé, zelené a plné žabiček. Pít se nedá ani po převaření. O kus dál naštěstí nalézáme plácek s malým potůčkem tekoucím ze zbytků sněhu a mizícím uprostřed loučky, u kterého zůstáváme na noc.